Operace Wolfram: Porovnání verzí

Přidáno 42 bajtů ,  před 9 lety
m
fixy
m (fixy)
'''Operace Wolfram''' byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během [[Druhá světová válka|II.druhé světové války]] z [[Anglie]] na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] Štábem pro vybudování branné moci (ŠVBM).
 
== Složení a úkoly ==
Desant tvořili kpt.kapitán [[Josef Otisk]], rtn. [[Josef Bierský]], rtn. [[Josef Černota]], rtn. [[Vladimír Řezníček]], radista rtn. [[Karel Svoboda (odbojářvýsadkář)|Karel Svoboda]] a čet.četař [[Robert Matula]]. Jejich úkolem bylo s použitím vlastního materiálu provádět sabotážní činnost na území [[Morava|Moravy]] popř. [[SlovenskýSlovenská státrepublika (1939-1945)|Slovenska]], dále likvidovat významné [[konfident]]y a udržovat spojení s [[Londýn]]em, provádět partyzánskou činnost a zároveň organizovat další partyzánské oddíly. Pro komunikaci s Londýnem byli vybaveni radiostanicí s krycím názvem ''Olga'' (či ''Jindra'').
 
Jako jediný z výsadků vyslaných z Londýna neměl plnit zpravodajské, ale sabotážní úkoly a organizovat a provádět partyzánskou činnost. Jednalo se o výraz dobré vůle vůči Sovětskému svazu a jeho požadavku po větší partyzánské činnosti na území Protektorátu (exilové velení československé armády se k této činnosti stavělo dost skepticky).<ref>{{Citace monografie
Desant seskočil při dvou průletech [[14. září]] [[1944]] poblíž obcí [[Nytrová]] a [[Kotly]] v okrese [[Frýdek-Místek]]. Při seskoku došlo k rozptýlení členů skupiny. Později se celá skupina s výjimkou Svobody sešla na smluveném místě. Svoboda zabloudil a po pěti dnech byl zadržen četníky a předán [[Gestapo|gestapu]], tomu se z něj podařilo dostat informace o zakopaném materiálu, více však neprozradil a na radiovou protihru gestapa nepřistoupil. Skončil v [[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]] Flossenbürg), ve kterém se dožil konce války.
 
Skupině se podařilo kontaktovat [[Rada tří|Radu tří]] a další paraskupiny ([[Operace Calcium|Calcium]], [[Operace Clay|Clay]] a [[Operace Carbon|Carbon]]). Jejich prostřednictvím odvysílali do Londýna žádost o odeslání materiálu, ale ústředí nic neposlalo, neboť se domnívalo, že desant pracuje pod kontrolou gestapa. Zároveň příslušníci Wolframu začali spolupracovat s [[Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova|1. partyzánskou brigádou Jana Žižky]] v [[Beskydy|Beskydech]] a ruským výzvědným oddílem vedeným kpt.kapitánem [[Rudá armáda|Rudé armády]] Adamem Niščimenkem. Díky nim přes [[Moskva|Moskvu]] do Londýna znovu odeslali žádost o materiál.
 
[[19. říjen|19. října]] byl jedním z [[PartyzániPartyzán|partyzánů]], Stanislavem Kotačkou kvůli finančním prostředkům zavražděn a okraden Bierský. Kotačka vše následně oznámil brněnskému gestapu. Velitel skupiny Otisk nařídil odpoutání od partyzánů, neboť se partyzánský oddíl stal cílem dalších konfidentů, Jaroslava Mezla (udal lesníky, kteří partyzánům pomáhali) a Marie Riplové (kterou ale partyzáni odhalili a popravili). Přibrali i šestici partyzánů, včetně vraha Bierského. Krátce na to byl partyzánský oddíl rozprášen a samotná skupina zaměřena. Po úplném odpoutání se od partyzánů se jim podařilo vyklouznout z německého obklíčení. Dostali se do [[Brno-Líšeň|Líšně u Brna]], kde u Otiskových příbuzných přečkali zimu.
 
V březnu 1945 v lesích na jihovýchodní Moravě zorganizovali z českých vlastenců, uprchlých sovětských zajatců a zbytků dvou ruských paraskupin partyzánský oddíl. Zbraně získali přepadem německého stanoviště [[13. duben|13. &nbsp;dubna]] [[1945]] a následně začali provádět ozbrojené útoky a drobné sabotáže na ustupujících německých jednotkách mezi Brnem a Vyškovem. Začátkem května 1945 se skupina spojila s postupující [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a ukončila svou činnost.
 
== Reference ==