STS-41-C: Porovnání verzí

'''STS-41-C''' byla pátá mise [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Challenger (raketoplán)|Challenger]]. Celkem se jednalo o 11. misi raketoplánu do vesmíru. Při misi byla vypuštěna družice LDEF a poprvé v historii byla provedena oprava poškozené družice ([[Solar Maximum Mission]]) astronauty přímo ve vesmíru.

* {{flagicon|USA}} [[Robert Crippen|Robert L. Crippen]] (3), [[Funkce kosmonautů v posádkách#Velitel|velitel]]

* {{flagicon|USA}} [[Francis Scobee|Francis R. Scobee]] (1), [[Funkce kosmonautů v posádkách#Pilot|pilot]]

* {{flagicon|USA}} [[George Nelson|George D. Nelson]] (1), [[Funkce kosmonautů v posádkách#Letový specialista|letový specialista]]

* {{flagicon|USA}} [[James van Hoften]] (1), letový specialista

* {{flagicon|USA}} [[Terry Hart|Terry J. Hart]] (1), letový specialista

* EVA 1: 8. dubna (2 hodiny a 38 minut) -– Nelson a van Hoften

* EVA 2: 11. dubna (6 hodin a 44 minuty) -– Nelson a van Hoften

Odpočítávání začalo [[4. duben|4. dubna]] 1984 a proběhlo standardně včetně čtyř obvyklých přerušení. Problém však byl se startovním oknem v době plánovaného startu [[6. duben|6. dubna]] 1984. To trvalo jen 3 minuty, od 08.:59 do 09.:02 místního času. Samotný start v 13.:59 UT proběhl bez komplikací. Motory [[MotorSpace SSMEShuttle Main Engine|SSME]] dohořely ve výšce 105,5km5 km. Manévrem [[Manévr OMS|OMS-1]] se Challenger dostal na [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] s parametry 59 x 467 km a o 43 minut později manévrem OMS-2 na dráhu 213 x 467 km.<ref name="MEK">http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-41c/index.htm</ref>{{Citace elektronické Později posádka upravila dráhu na kruhovou ve výši 463 km nad Zemí.monografie

Prvním úkolem posádky bylo vypuštění družice LDEF (''Long Duration Exposure Facility''). Jednalo se o 15 metrů dlouhý dvanáctiboký [[hranol]] o průměru 4,2 metru a hmotnosti 9600 kg. V této konstrukci, určené pro sledování vlivů kosmického prostoru na vystavené materiály, bylo 57 různých experimentů z 9 zemí včetně tří vojenských experimentů americké armády.<ref name="MEK" /> Vypuštění proběhlo 7. dubna 1984 a postaral se o něj [[Terry Hart]] za pomoci mechanického manipulátoru RMS.

Druhý úkol čekal na astronauty [[8. duben|8. dubna]] 1984. Challenger se čtyřmi manévry dostal do bezprostřední blízkosti sluneční družicové observatoře [[SMM]] (''Solar Max''Maximum Mission). Tato družice, vypuštěná v roce [[1980]], ztrácela postupně kvůli chybám [[gyroskop]]ů možnost orientace. Raketoplán se dostal do blízkosti zhruba 60 metrů od družice. Astronauti van Hoften s Nelsonem vystoupili ve 13.:25 UT do nákladového prostoru. Tři pokusy astronautů o zachycení družice dopadly špatně s jediným výsledkem, družice začala naopak zrychlovat rotaci. Raketoplán se tedy přiblížil na 12 metrů k družici a obsluha mechanického manipulátoru se čtyřikrát pokusila zachytit družici, vždy marně.<ref name="MEK" /> Posádka proto pokusů zanechala.

Technikům a vědcům v [[Johnson Space Center]] a v [[Goddardovo kosmické středisko|Goddardově kosmickém středisku]] se nakonec podařilo ze Země rotaci družice téměř zastavit. Dne 10. dubna 1984 se raketoplán k družici opět přiblížil a ve 12:58 UT astronaut Hart úspěšně mechanickou rukou RMS družici zachytil a přemístil do nákladového prostoru raketoplánu.

Samotná výměna vadného bloku elektroniky stabilizačních gyroskopů proběhla v 8:19 UT dne 11. dubna 1984 a postarali se o ni van Hoften s Nelsonem. Kromě elektroniky gyroskopů oba astronauti vyměnili také nouzové stínítko na odvětrávací otvor a vyměnila elektroniku [[koronograf]]u. Na závěr výstupu do otevřeného vesmíru oba astronauti s MMU (Manned Maneuvering Unit) na zádech ještě 50 minut testovali pilotáž těchto jednotek v nákladovém prostoru raketoplánu. Jejich pobyt ve vesmíru trval 7 hodin a 18 minut. Zkoušky družice (ještě zachycené na rameni RMS) trvaly dalších 24 hodin, SMM byla uvolněna 12. dubna okolo 9.:30 UT.<ref name="MEK" />

Následující den ([[13. duben|13. dubna]]) se Challenger začal připravovat k přistání na [[KennedyKennedyho Spacevesmírné Centerstředisko|Kennedyho vesmírném středisku]] (KSC). Problémem však bylo počasí. Jen 15 minut před plánovaným zapálením brzdicích motorů se zjistilo, že na KSC postupuje fronta mračen, zatímco na [[EdwardsEdwardsova AFBletecká základna|Edwardsově letecké základně]] v Kalifornii panuje perfektní počasí. Jen 9 minut před zážehem motorů OMS odvolalo řídicí středisko původní povolení pro vstup do atmosféry a odložilo přistání.<ref name="MEK" />

K zapálení motorů pro návrat došlo v 07.:29 EST nad [[Indický oceán|Indickým oceánem]] a trvalo 4 minuty a 8 sekund. K bezproblémovému přistání na dráze 17 Edwards AFB došlo ve 13.:38 UT.