Bitva u Wittstocku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 38:
Jan Jiří I. Saský se rozhodl počkat na nepřítele na písečném hřebeni zvaném ''Scharfenberg''. Pro jistotu nechal kurfiřt narychlo vybudovat na jižní straně hřebene šance v očekávání, že Švédové projdou otevřeným polem a nechají se rozstřílet podobně jako u [[Bitva u Nördlingenu|Nördlingenu]]. Vpravo postavil generála Marazziniho, sám se postavil doprostřed a na levé křídlo postavil generála [[Melchior von Hatzfeldt|Hatzfeldta]]. K velkému zklamání všech generálů se Švédové prodrali lesním porostem a znenadání začali obkličovat levé křídlo sasko-císařské armády. Kurfiřt s Marazzinim museli opustit své šance a pomoci Hatzfeldtovi. S tím Banér počítal, a proto poslal ještě předtím celé své levé křídlo pod velením generála [[James King|Kinga]] na dlouhý obchvatný manévr. Chtěl totiž císařským po jejich přesunu vlevo vpadnout do zad.
 
Mezitím se rozzuřila bitva. Obě armády měliměly početné [[jezdectvo]], za chvíli se tedy rozpoutala největší a nejkrvavější jízdní bitva [[Třicetiletá válka|Třicetileté války]]. Sám Banér prohlásil, že nikdy neviděl tak krutý a litý boj. Jeden z očitých svědků později napsal:
 
{{Citát|Země, jejímž úkolem je přikrývat mrtvé, byla sama pokryta mrtvolami v nejrůznějších podobách. Ležely tu hlavy které ztratily své majitele ale i těla bez hlav, vyhřezlá střeva, rozstřílené lebky a odstřelené končetiny. Bylo tu vidět mrtvé zbavené krve a živé potřísněné krví jiných. Suma sumárum: bídný a žalostný pohled.|autor neznámý}}