Matěj Ondra z Leskovce: Porovnání verzí

{{upravit}}

 

Patrně nejslavnější [[zbojník]] z východní Moravy z období třicetileté války. Znám také pod přízvisky Ondruška, syn fojta z [[Leskovec|Leskovce]], Ondrášek, Ondrejko, Ondra Jedlička nebo Macek Jedlička či Mikuláš Ondra. Nestal se dědicem fojtství, patrně byl jen druhorozeným synem leskoveckého fojta Ondřeje. Živil se jako krejčovský tovaryš v [[Jablůnka|Jablůnce]] na panství Vsetín, zlom v jeho životě nastal v roce [[1632]], "jak se tehdy na zbojnický chléb dal". Ke zbojnictví jej svedl Adam Navrátílek z Ratiboře. Postupně, jak rostl jeho věhlas, stal se uznávaným hejtmanem zbojnického bratrstva, v němž byli mimo jiné Pavel Píšťalka z Trnavy na panství Lukov, Jíra Harvančík z Hovězí, Pavel ze Zděchova, Jíra Štětiník jinak Štětínek z [[Ústí u Vsetína]], Mikuláš Skořiců z [[Vlčková|Vlčkové]] na panství Lukov, Mikuláš Zárubík jinak Zárubíček z [[Kašava|Kašavy]], Martin Pastýřek z Kunovic na panství Kelč, Martin Šturmík a další, v roce 1638 se k nim přidal Mikuláš Struhalík z Jasenné u Vizovic.

Výčet loupeží a vražd Ondruškovy družiny je velmi rozsáhlý, samotnému Ondrovi se připisovaly tyto vraždy: u [[Bruntál|Bruntálu]] zastřelil nějakého zámožného člověka a obral jej o 200 zlatých, zastřelil nějakého ševce, na jaře 1638 zastřelil spolu s Pastýřkem poblíž hradu [[Helfštejn|Helfštejna]] vrchnostenského baču Vacka (podle výpovědi Pavla Píšťalky) a podílel se na umučení a oloupení tří mlynářů v Hlubočkách a Hrubé Vodě (což ovšem sám popíral). Vsetínského purkrabího prý nezastřelil.

 

 

== Literatura ==