Matěj Ondra z Leskovce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
Matěj Ondra z Leskovce, + 18. září 1638 v Olomouci, [[popraven]].
Patrně nejslavnější [[zbojník]] z východní Moravy z období třicetileté války. Znám také pod přízvisky Ondruška, syn fojta z [[Leskovec|Leskovce]], Ondrášek, Ondrejko, Ondra Jedlička nebo Macek Jedlička či Mikuláš Ondra. Nestal se dědicem fojtství, patrně byl jen druhorozeným synem leskoveckého fojta Ondřeje. Živil se jako krejčovský tovaryš v [[Jablůnka|Jablůnce]] na panství Vsetín, zlom v jeho životě nastal v roce [[1632]], "jak se tehdy na zbojnický chléb dal". Ke zbojnictví jej svedl Adam Navrátílek z Ratiboře. Postupně, jak rostl jeho věhlas, stal se uznávaným hejtmanem zbojnického bratrstva, v němž byli mimo jiné Pavel Píšťalka z Trnavy na panství Lukov, Jíra Harvančík z Hovězí, Pavel ze Zděchova, Jíra Štětiník jinak Štětínek z [[Ústí u Vsetína]], Mikuláš Skořiců z [[Vlčková|Vlčkové]] na panství Lukov, Mikuláš Zárubík jinak Zárubíček z [[Kašava|Kašavy]], Martin Pastýřek z Kunovic na panství Kelč, Martin Šturmík a další, v roce 1638 se k nim přidal Mikuláš Struhalík z Jasenné u Vizovic.
Ondruškovo bratrstvo loupilo především na Hané, v okolí Olomouce a často číhalo na Jívovské cestě v místě nazývaném U velkého obrazu, na jaře [[1638]] se usadilo v [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrších]] na panství [[Kelč]], pak se přesunulo k hradu [[Mírov|Mírovu]], který chtěli zbojníci přepadnout a získat zbraně. Spokojili se nakonec oloupením puškaře v městečku pod hradem, ale při zpátečním útěku na východní Moravu byli postupně pochytáni.
| |||