Obelisk: Porovnání verzí

[[Soubor:Héliopolis200501Hippodrome Constantinople 2007 007.JPGjpg|thumb|StarověkýEgyptský obelisk v [[Konstantinopol]]i]]

'''Obelisk''' (z [[řečtina|řec]]. ''obélos'', špíz) je štíhlý samostatně stojící [[sloup]], obvykle ve tvaru štíhlého čtyřbokého [[komolý jehlan|komolého jehlanu]] a ukončený dalším nízkým [[jehlan]]em, tzv. [[pyramidion|pyramidiem]]. Sloupové pomníky jiného tvaru se nazývají [[stéla]].

Ve [[starověk]]ém [[Egypt]]ě, odkud obelisk pochází, byl poměr jeho šířky k výšce obvykle 1:10 a pyramidion bývalo pozlacené. Obelisk byl z jednoho kusu [[Žula|žuly]], často pokryt [[reliéf (sochařství)|reliéfy]] či popsán [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfy]]. Obelisky se stavěly na ozdobený podstavec v párech před [[pylon]]em, monumentálním vchodem do chrámu, a měly znázorňovat sluneční paprsky. Nejstarší zachovaný obelisk [[Senusret I.|Senusreta I.]] v [[Heliopolis|Heliopoli]] je téměř 21 m vysoký a pochází z doby kolem 1950 př. n. l.

Obelisk se v lomu oddělil dlouhými rýhami, odloupl od podloží a naložil na loď, která jej dopravila na místo určení. Teprve tam býval načisto opracován a vyzdoben. Řekové obelisky velice obdivovali a římští i byzantští císařové je často odváželi a stavěli na náměstích svých měst. Proto je dnes v Římě víc egyptských obelisků než v samém Egyptě. Od 16. století se začaly obelisky napodobovat v Evropě, i když v menších rozměrech, a od poloviny 19. století jsou velké obelisky většinou zděné, s vnitřním prostorem nebo i výtahem a vyhlídkovou plošinou na vrcholu.

* Obelisk Ramsese II. (23 m), od roku 18361831 na [[Place de la Concorde]] v [[Paříž]]i.

* "Kleopatřina jehla" (21 m), rovněž obelisk Thutmose III., od roku 18191877 na Viktoriině nábřeží v [[Londýn]]ě. Jeho párový protějšek stojí od roku 1880 v [[Central park]]u v [[New York]]u.

[[Baroko|Barokních]] i [[empír]]ových obelisků menších rozměrů je v českých zemích celá řada. Patrně nejznámějšínejstarší jejsou alepomníky torzo[[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka| Viléma Slavaty]] a [[ŽulaJaroslav Bořita z Martinic|žulovéhoJaroslava Bořity z Martinic]] v zahradě Na valech na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], novější obelisky jsou například ve [[Valtice|Valticích]], v Denisových sadech v [[Brno|Brně]], na zámku [[Kynžvart]] nebo v [[Hořice|Hořicích]]. Patrně nejznámější je ale 18,3 m vysoké torzo žulového obelisku na 3. hradním nádvoří [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Dal jej postavit první československý prezident [[T. G. Masaryk]] v roce [[1928]] ku příležitosti 10. výročí vzniku [[Československo|Československa]] za pomoci svého hradního architekta [[JosipJože Plečnik|Josipa Plečnika]].