Orgány činné v trestním řízení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz |
m Upřesnění wikiodkazu |
||
Řádek 3:
*[[Policejní orgán]] působí zejména v [[přípravné řízení|přípravném řízení]], kdy provádí úkony k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán [[trestný čin]], a vede vyšetřování, po podání [[obžaloba|obžaloby]] policejní orgán může opatřovat důkazy na žádost státního zástupce nebo soudu.
*[[Státní zástupce]] v přípravném řízení vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti, rozhoduje o [[opravný prostředek|opravných prostředcích]] proti rozhodnutím policejního orgánu, na konci přípravného řízení podává obžalobu či rozhoduje o [[postoupení věci]], [[zastavení trestního stíhání]], [[přerušení trestního stíhání]], [[podmíněné zastavení trestního stíhání|podmíněném zastavení trestního stíhání]] či schválení [[Narovnání (trestní právo)|narovnání]].
*[[Soud]] v přípravném řízení pouze rozhoduje o některých prostředcích k zajištění osob a věcí (např. rozhodování o [[vazba (právo)|vazbě]], domovní prohlídce) a rozhoduje o opravných prostředcích proti některým rozhodnutím policejního orgánu a státního zástupce. Těžiště jeho činnosti je po podání obžaloby, kdy rozhoduje o vině, trestu a ochranných opatřeních. V rozhodovací činnosti soudu v trestním řízení se rozlišuje, zda rozhoduje [[soudce]] (v přípravném řízení), předseda senátu (o procesních záležitostech), senát (ve věci samé a o některých procesních záležitostech) či samosoudce (v řízení o méně závažných trestných činech).
| |||