Nukleární zima: Porovnání verzí

'''Nukleární zima''' je termín, který se využívá pro hypotetickou situaci, kdy dochází ke globální změně [[Podnebí|klimatu]] v důsledku [[jaderná válka|jaderné války]], dopadu [[asteroid]]u na [[planeta|planetu]] či obrovské [[sopečná erupce|sopečné erupce]]. Následkem velké [[Výbuch|exploze]] (či většího množství jaderných explozí) se do [[atmosféra|atmosféry]] dostane velké množství [[popel]]a, úlomků a [[kouř]]e, které by měly za následek pokles teplot a změny klimatu. Vlivem rychlé změny klimatu, by došlo nejspíše k vymírání mnohých druhů, které by nebyly schopny se rychle přizpůsobit novým teplotám (a [[radioaktivita|radioaktivnímu]] prostředí).

 

Při explozi je do atmosféry vymrštěno velké množství [[aerosol]]u, který následně brání průchodu slunečních paprsků na zemský povrch, což má za následek, že se teplo odráží již ve [[stratosféra|stratosféře]], či [[troposféra|troposféře]] a nedopadá na zemský povrch. Zmenšený [[příkon]] [[energie]] od [[Slunce]] má za následek ochlazování planety. Předpokládá se, že částice by mohly v atmosféře setrvávat několik měsíců až let. V případě jaderné války by bylo největší množství aerosolu soustředěno mezi 30° a 60° rovnoběžku [[Zeměpisné souřadnice|severní šířky]], jelikož v této oblasti se nachází většina strategických cílů (největší počet měst).

 

 

== Hořící vrty v Kuvajtu ==

Během první [[Válka v Zálivu|Války v Zálivu]] zapálila ustupující vojska [[Irák]]u 526 kuvajtských ropných vrtů, což mělo za následek únik obrovského množství kouře a aerosolu do atmosféry v prostorově omezené oblasti, následné modelace ukázaly, že teplota v oblasti klesla přibližně o 10 [[Stupeň Celsia|°C]] ve vzdálenosti 200 km od místa požárů. Další důsledky (v podobě kyselých dešťů) byly zaznamenány až do vzdálenosti 1&nbsp;000 až 2&nbsp;000 km.<ref>http://www.nature.com/nature/journal/v351/n6325/abs/351363a0.html;jsessionid=C8A0C7E25D19554C81879A7C5420B60A</ref>

 

<references/>

 

[[Kategorie:Katastrofy]]

[[Kategorie:Jaderné zbraně]]