Kounov (okres Rakovník): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - šablona: copyvio |
Doplněny části doprava, územní příslušnost, rok 1932 |
||
Řádek 50:
| svazek = II
}}</ref> První písemná zmínka pochází z roku [[1228]], kdy se jako svědek na jedné z královských listin uvádí Kuna z Kounova (''Cuno de Cunowe''). Od [[14. století]] je v Kounově doložen [[farnost|farní]] [[kostel]], jehož [[Patron#Patronátní právo|podací právo]] náleželo králům ke [[Křivoklát (hrad)|Křivoklátu]], ve vsi byla také dvě [[manství]], služebná k tomuto hradu. Od konce [[15. století]] byla ves v držení rodu [[Cukrové z Tamfeldu|Cukrů z Tamfeldu]], později [[Nosticové|Nosticů]]. Roku [[1550]] tak Kounov spolu se [[Lhota pod Džbánem|Lhotou]] koupil Burjan z Nostic na Rudě. Po tomto roku [[1590]] zdědil panství syn Jan Adam. Za účast ve stavovském povstání opakovaně hrozila Janu Adamovi z Nostic a jeho synovi Hanušovi konfiskace majetku, nakonec však byl císařskou milostí majetek Nosticům ponechán. Po Hanušov smrti přešlo kounovské panství na jeho vdovu Annu Markétu a posléze jejich syna Heřmana Jáchyma ([[1675]]). V roce [[1678]] Kounov zakoupil hrabě Jiří Ludvík ze Sinzendorfu k panství [[Postoloprty]]. Hrabě Sinzendorf byl zdatným hospodářem, který řadou výhod (osvobození od [[Robota|robot]], právo [[výhost]]u) lákal na své državy nové přistěhovalce, což v případě Kounova prakticky znamenalo příliv německojazyčných obyvatel. Od roku [[1692]] Kounov náležel knížatům [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergům]] v rámci panství [[Mšec]]. Polovina [[19. století]] byla pro celé Čechy obdobím zásadních změn - roku [[1848]] bylo zrušeno [[poddanství]] a robotní povinnost vůči vrchnosti, jíž byli lidé sužováni celá staletí, v roce [[1850]] se pak obce staly samostatnými správními jednotkami. Tyto změny pak celé oblasti umožnily značný rozvoj. Zatímco hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo v předchozích dobách [[zemědělství]], případně dřevařství, Ke konci 19. století se v okolí Kounova rozvíjela též těžba [[Černé uhlí|kamenného uhlí]] a [[Lupek|lupků]], významnou úlohu hrálo též [[Chmelařství|pěstování chmele]]. Kounov byl obcí národnostně smíšenou, např. při [[sčítání lidu]] roku [[1921]] měl 177 domů s 980 obyvateli, z toho 509 Čechy a 460 Němci. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] na podzim [[1938]] došlo k záboru obce [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]],ˇmezi Kounovem a [[Mutějovice]]mi pak načas probíhala [[Státní hranice|hranice]] mezi Říší a [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátem]].
=== Územněsprávní začlenění ===
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
*1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník<ref>[http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]</ref>
*1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
*1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
*1878 země česká, politický i soudní okres Žatec<ref>Nařízení ministeria práv č. 145/1878 Sb.</ref>
*1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický i soudní okres Žatec<ref>[http://www.zanikleobce.cz/index.php?menu=14 Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí]</ref>
*1945 země česká, správní i soudní okres Žatec<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.]</ref>
*1949 Ústecký kraj, okres Žatec<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.]</ref>
*1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
*2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
=== Rok 1932 ===
V obci Kounov ''(něm. Kaunowa, 980 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 616. (česky a německy)</ref>
lékař, bednář, cihelna, důl Adolfschaft, elektrárenské družstvo (Elektrizitätsgenossenschft für den Ort Kaunowa), 2 holiči, 6 hostinců, obchod s chmelem, kolář, 2 kováři, krejčí, 4 obuvníci, pekař, 11 rolníků, 3 řezníci, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spar- und Darlehenskassenverein für Kaunowa, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, velkostatek Polívka
== Pamětihodnosti ==
* Kostel svatého Víta severně od rybníka
* Kaple svatého Vojtěcha na severovýchod ze vsi. Ke kapli se vztahuje pověst o zázračném přivolání deště [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěchem]] za jeho návratu z Říma.
== Doprava ==
'''Dopravní síť'''
*Pozemní komunikace
:Do obce vedou silnice III. třídy.
*Železnice
:Obec Kounov leží na železniční [[trať 126|trati 126]] Rakovník - Louny - Most. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla mezi Rakovníkem a Louny zahájena roku 1904.
'''Veřejná doprava 2011'''
*Autobusová doprava
:V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Louny, Mutějovice, Rakovník, Žatec.
*Železniční doprava
:Po [[trať 126|trati 126]] mezi Rakovníkem a Louny jezdilo denně 10 párů osobních vlaků.
== Externí odkazy ==
| |||