'''Vladimir Nikolajevič Alexejev''' ([[rusky]] Владимир Николаевич Алексеев) ([[26. srpen]] [[1912]] – [[24. červenec]] [[1999]]) byl sovětský námořní velitel a admirál.
PůvodněOd patnácti let sloužil u obchodního námořnictva, poté v roce [[1933]] vstoupil do [[Sovětské námořnictvo|sovětského námořnictva]]. V roce [[1935]] absolvoval námořní akademii a stal se ponorkovým navigátorem, později navigátorem oddílu torpédových člunů. SloužilOd června 1936 sloužil jako hlavní navigační důstojník uoddílu 3. flotilybrigády lodí [[Tichooceánské loďstvo|Tichooceánského loďstva]]. V srpnu [[1938]], během [[Velká čistka|velké čistky]], byl ze své funkce odvolán a zatčen, již ov roklednu později1939 byl plněosvobozen, rehabilitován a od května 1939 opět ve službě. BěhemV rokulistopadu [[1940]] byl jmenován náčelníkem štábu obrněnéoddílu obrněných flotilyčlunů Tichooceánského loďstva. V roce [[1941]] vstoupil do [[KSSS]].
V dubnu roku [[1944]] se stal operačním důstojníkem rozvědky ve štábu [[Severní loďstvo|Severního loďstva]], ale na vlastní žádost byl přidělen jako velitel 3. divizeoddílu v brigádě torpédových člunů. Během [[petsamsko-kirkeneská operace|petsamsko-kirkeneské operace]] dne 21. října potopila jeho jednotka 17 nepřátelských zásobovacích lodí bez ztráty ve vlastních řadách. Za tento čin získal titul [[Hrdina Sovětského svazu]] a [[ŘádLeninův Leninařád]]. Účastnil se také [[Moskevská vítězná přehlídka|moskevské vítězné přehlídky]].
Po válce sloužil v různých funkcích v Severním loďstvu, v září 1947 se stal velitelem brigády torpédových člunů, 27. leden [[1951]] byl povýšen do hodnosti [[kontradmirál]]a a od července 1951 do února 1952 velel 51. divizi torpédových člunů. V roce [[1953]] vystudoval [[Akademie generálního štábu|Akademii generálního štábu]]. Poté velel Lijepajské námořní základně, oddílu minolovek plujících k předání do Egypta, učil na Akademii generálního štábu.
Po válce byl povýšen do hodnosti [[kontradmirál]]a (27. leden [[1951]]) a v roce [[1953]] vystudoval Akademii generálního štábu. V roce [[1962]] se stal [[viceadmirál]]em a působil ve funkci zástupce [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] u rumunského námořnictva. V roce [[1965]] se stal zástupcem náčelníka námořního štábu pro organizaci. Mezi léty [[1967]] až [[1975]] byl prvním zástupcem a v červnu [[1970]] povýšen na admirála. Do výslužby odešel roku [[1986]].
Od září 1957 do července 1962 působil ve funkci náčelníka štábu [[Baltské loďstvo|Baltského loďstva]], 27. dubna 1962 se stal [[viceadmirál]]em. Rok strávil výukou na Akademiii generálního štábu, pak působil ve funkci pomocníka pro námořnictvo představitele [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] u [[Rumunská armáda|rumunské armády]]. V prosinci [[1965]] se stal zástupcem náčelníka hlavního námořního štábu pro organizaci. V červnu [[1967]] postoupil na post prvního zástupce náčelníka hlavního námořního štábu a 6. listopadu [[1970]] byl povýšen na admirála. V říjnu 1975 odešel ze štábu námořnictva, zůstal konzultantem Akademie generálního štábu. Do výslužby odešel roku [[1986]].
