Kunhuta Uherská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MystBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: fr:Cunégonde de Slavonie
doplněné informace o místě narození Kunhuty Halyčské z ukrajinského rodu Rurikovců
Řádek 1:
{{Infobox královna
| jméno =Kunhuta Uherská/Haličská
| titul =Česká královna, vévodkyně rakouská, štýrská, korutanská a kraňská z ukrajinského rodu Rurikovců
| obrázek =[[Soubor:Anklaster kunhuta.jpg|200px]]
| popisek =Kunhuta Uherská (náhrobek)
Řádek 25:
| otec =[[Rostislav Haličský]]
| matka =[[Anna Uherská]]
| narození =asi [[12461245]]
| místo narození =? [[Kyjev|Kyjiv]]
| úmrtí =[[9. září]] [[1285]] (asi 39 let)
| místo úmrtí =[[Praha]]
| pochována =
| místo pochování =[[Anežský klášter]]
|}}
'''Kunhuta Uherská''' (asi[[1245]], [[1246Kyjev|Kyjiv]] – [[9. září]] [[1285]], [[Praha]]) nebo také '''Haličská''' či ještě spíš '''Mačevská''' byla druhá manželka [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a česká královna, rakouská, štýrská, korutanská a kraňská vévodkyně z ukrajinského rodu Rurikovců.
 
== Vnučka uherského krále ==
Kunhuta se narodila při dvoře dědečka Michaela v ukrajinském [[Kyjev|Kyjevi]] ( i dnešní [[Ukrajina]]). Kunhuta strávila dětství ve slavonské [[Mačva|Mačvě]] (dnešní [[Srbsko]]), kterou [[Béla IV.]] svěřil zeti Rostislavovi, manželovi své dcery Anny. Rostislav byl uherským guvernérem ([[bán]]em) tohoto území. Když Béla IV. prohrál s českým králem [[Bitva u Kressenbrunnu|bitvu u Kressenbrunnu]], chtěl z něj protivník udělat spíše spojence než nepřítele. Původně Přemysl Otakar žádal o ruku Bélovy dcery [[Markéta Uherská|Markéty]]. Jeptiška o sňatek nejevila zájem a Přemysla stejně jako mnoho nápadníků před ním a po něm odmítla.<ref>[http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php?info=81-Marketa-Uherska http://www.e-stredovek.cz]</ref> Místo Markéty tedy Béla IV. nabídl Přemyslovi svou vnučku Kunhutu.
 
Kunhuta se za českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] vdala 25. října [[1261]]<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/boehmen/ottokar_2_przemysl_koenig_von_boehmen_+_1278.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> v dnešní [[Bratislava|Bratislavě]]. Rychlost, se kterou svatba následovala po Přemyslově rozvodu s [[Markéta Babenberská|Markétou]], svědčí o tom, že se jednalo o dlouhodoběji připravovaný akt. 25. prosince téhož roku se konala okázalá pražská korunovace, která se stala velkou společenskou událostí pro celou tehdejší Evropu. Přemysl si Markétiným zapuzením znepřátelil rakouskou šlechtu, byť manželství s Kunhutou bylo motivováno především snahou o legitimního dědice a alespoň dočasný mír s [[Arpádovci]] - ten vydržel celé další desetiletí.