Z milosti Boží: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.3) (robot přidal: de:Gottesgnadentum; kosmetické úpravy
typa, overlinking
Řádek 1:
'''Z milosti Boží''' je základ nároku titulů [[panovník]]ů. Výraz se vyvinul z panovnického přídomku ''Dei Gratia'' ([[latinsky]]: „[skrze] milost [[Bůh|Boží]]“). Jeho původ je zřejmě u [[Karlovci|Karlovců]], především pak u [[Pipin Mladší|Pipina Mladšího]], v souvislosti s jeho panováním jako francký král, a také [[Karel Veliký|Karla Velikého]], který jeho vládu jako [[římskoněmecký císař]] ve [[Vrcholný středověk|vrcholném středověku]] viděl jako církevně legitimní, a který svou říši chápal jako jednotu [[stát]]u, [[Církev|církve]] a [[Víra|víry]].
 
Požehnání Boží milostí dává [[Legitimita|legitimizaci]] [[panovník]]apanovníka skrze vůli Boha („zátupce„zástupce Krista na zemi“). Za [[Absolutismus|aboslutismuabsolutismu]] se vyvozovala pozice, kdy krále nebyl možné odvolat, ani jiným způsobem zabránit výkonu jeho v jeho [[regentství]]vlády. Hlavními příklady jsou: francouzský [[Ludvík XIV.]] [[Francie|francouzský]], pruský [[Bedřich Vilém IV.]] [[Prusko|Pruský]], arcivévodský dům [[Habsburkové|habsburský]] nebo [[Ruské impérium|ruští]] [[car]]ové.
 
Požehnání Boží milostí se odvozuje z [[Nový Zákon|Nového Zákona]], konkrétně z [[Pavel z Tarsu|Pavlův]] [[List Římanům]] ({{B|Řím|13|1-7, Povinnosti vůči státu}}). Předloha tvoří představu, že každá vláda ve státě je proůjčenapropůjčena od Boha a odpor proti panovníku představuje prohřešek proti vůli Boží.
 
Ještě král [[Ludvík II. Bavorský]] se v [[19. století]] obrací k představě Požehnání Boží milostí, když na [[Zámek Neuschwanstein|zámku Neuschwanstein]] nechal zřídit trůnní sál po vzoru [[Byzantská architektura|byzantských]] chrámů a místo [[oltář]]e chtěl postavit [[trůn]], který však nebyl nikdy dokončen.
 
== V moderních jazycích ==