'''Orebité''' je označení pro [[Východní Čechy|východočeskou]] skupinu [[Husitství|husitů]] pojmenovanou podle kopce [[Oreb (260 m)|Oreb]] nad městečkem [[Třebechovice pod Orebem]], na kterém se shromažďovali. Centrem svazu bylo královnino město [[Hradec Králové]]. Ostatní velká [[Východní Čechy|východočeská]] města se k [[Husitství|husitům]] nepřidala, takže si hlavní slovo zpočátku ponechala [[šlechta]]. Jejím nejvýznamnějším představitelem byl [[Hynek Krušina IV. z Lichtemburka|Hynek Krušina z Lichtenburka]]. Ten ale [[husitství]] využíval hlavně k naplnění vlastních kapes. Například po smrti [[Václav IV.|Václava IV.]] využil následné bezvládí jen k tomu, aby vyhnal okolo sídlící kněze a zabavil jejich majetek.
Další významní orebité pocházeli z rodu pánů z [[Poděbrady|Poděbrad]] a [[Kunštát]]u, nejpočetnější ale byli nižší šlechtici, například [[Jan Hertvík z Rušinova]] a [[Beneš Mokrovouský z Hustiřadu]]. Mezi orebity, na rozdíl od dalších [[Husitství|husitských]] skupin, neměli [[kněz|kněží]] prakticky žádnou moc, stejně tak je nerozvracely žádné [[kacíř|kacířské]] sekty, jako [[adamité]] a další.
Svým náboženským cítěním orebité zpočátku připomínali umírněné [[pražané|pražany]], nevěřícího protivníka ale chtěli zlikvidovat silou zbraní, podobně jako radikální [[táborité]], postupně se však radikalizovali.
V roce 1423 se velitelem orebitů stává [[Jan Žižka|Jan Žižka z Trocnova]]. Po jeho smrti v roce 1424 u Přibyslavi se přejmenovali na [[Sirotčí svaz|sirotky]]
