Štít (architektura): Porovnání verzí

'''Štít''' znamená v [[Architektura|architektuře]] vrchní část [[průčelí]] či [[Fasáda|fasády]], která uzavírá sedlovou [[Střecha|střechu]], případně zakrývá část střechy ([[Atika (architektura)|atika]]). Má nejčastěji zhruba trojúhelníkový tvar a bývá rúzněrůzně ozdoben.

U budov se sedlovou střechou, která probíhá kolmo k průčelí, štít uzavírá otvor střechy a tím i půdu budovy. Vyskytuje se proto nejčastěji v souvislé městské zástavbě, kde jednotlivé domy mají obdélný půdorys s hlavní osou kolmou k ulici. Střecha může štít přesahovat, anebo naopak štít sahá nad střechu a poskytuje pak architektovi větší možnosti, jak stavbu opticky zvýrazitzvýraznit, zvýšit a ozdobit. V některých obdobích se stavěly i štíty, které budovu do výšky výrazně přesahují a tvoří například nepravé patro a podobně. V 19. století začaly ve městech převažovat [[Valbová střecha|valbové střechy]] a starší štíty se při tom často bouraly.<ref>J. Herout, ''Slabikář návštěvníků památek'', str. 235.</ref>

Z raného a vrcholného [[středověk]]u se zachovaly většinou kostelní stavby, kde štít tvoří součást fasády, často mezi věžemi, a tvoří s ní jediný celek. Ozdobné štíty městských domů se velmi rozšířily v pozdní [[gotika|gotice]] a tvarovaly nejčastěji jako stupňovité nebo trojúhelné. Gotický štít často není od vlastní fasády nijak opticky oddělen a plastická výzdoba fasády přesahuje do štítu. Charakteristické jsou vysoké cihlové stupňovité štíty v severoněmeckých městech. [[Renesanční architektura|Renesanční]] a [[Barokní architektura|barokové]] štíty mají mnohem bohatší tvary, bývají od fasády odděleny [[římsa|římsou]] a dále členěny například [[pilastr]]y, [[lizéna]]mi a [[voluta]]mi. Na vrcholu štítu mohou být koule, [[Socha|sochy]] a podobně.

Soubor:Connezac église (6).JPG|Štít venkovského kostela slouží jako zvonice (Connezac[[Conneza]]c, Francie)

Soubor:Fachwerk Juechsen 2.JPG|Štít hrázděného statku ([[Jüchsen]], Německo)