|
[[Soubor:Badge of the Prince of Wales.svg|thumb|Odznak užívaný následníky anglického a následně britského trůnu, kteří byli knížatyprinci velšskýmiwaleskými]]
[[Soubor:Carlos de Gales (2011).jpg|thumb|[[Princ Charles]], současný princ z Walesu]]
Titul '''knížetePrinc''', respektive velšského'''kníže (vz češtiněWalesu''', častopřípadně užívaný'''waleský''', v'''velšský''' nepřesné(anglicky formě''Prince of Wales''princ, zvelšsky Walesu''Tywysog Cymru'') je titul v současnosti tradičně vyhrazen pro tzv. zjevného dědice (angl. ''heir apparent'') [[Seznam anglických a britských panovníků|britského panovníka]]. Nachází-li se kníže velšský ve [[Skotsko|Skotsku]], užívá namísto velšského titulu tamní titul ''[[Vévoda z Rothesay|vévody z Rothesay'']]. Obdobou tohoto titulu v jiných zemích byl např. titul [[Dauphin]] používaný ve [[Francie|Francii]]. Současným knížetemwaleským velšskýmprincem je [[princ Charles]], nejstarší syn královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]]
== Historický vývoj ==
Původně sebyl jedná ovelšsky titul nezávislých''Tywysog vládců [[Wales]]uCymru'' (velšsky ''Tywysog Cymru'' odpovídá nejlépe českému [[kníže]]) vepoužíván samostatnými keltskými vládci [[Wales]]u od 12. ado 13. století.
[[Vilém Dobyvatel]] donutil waleská knížata se podrobit anglickým králům, Velšané si nicméně stále udrželi značnou míru samostatnosti, což pokračovala až do vlády knížete [[Llewelyn ap Grufydd|Llewelyna ap Grufydda]], který při povstání proti anglickému králi padl v boji a jeho bratra [[Dafydd ap Gruffydd|Dafydda]], který byl zajat a a roku 1283 popraven. Legenda (doložená z 16. století) tvrdí, že poté vítězný anglický král [[Eduard I.]] slíbil odbojným Velšanům, že nového knížete dosadí, ale že to bude velšský rodák, který nebude umět říci ani slovo anglicky. Roku 1301 dosadil svého syna pozdějšího krále [[Eduard II.|Eduarda II.]], který se skutečně ve Walesu narodil a uměl jen francouzsky.
Spojení titulu s dědici anglického/britskéhu trůnu pochází z roku 1301, kdy anglický král [[Eduard I.]] dokončil dobývání Walesu a udělil titul svému dědici, princi Edvardovi (pozdější král [[Eduard II.]]). Podle známé legendy, kterou však lze vysledovat teprve v 16. století, přislíbil král velšským povstalcům proti své vládě, že jim dá knížete z urozeného rodu, velšského rodáka, který nebude umět říci ani slovo anglicky — svůj slib splnil, neboť nový kníže se narodil na jednom z králových velšských hradů a podle tehdejších zvyklostí mluvil francouzsky, nikoli anglicky.
Po roce 1301 byl titul již zpravidla udělován nejstaršímu žijícímu synu krále. Je nepochybně zajímavé, že pro tato knížata waleská se v češtině vžilo označení princové waleští. Nenáleží mu automaticky a nepřechází také v případě následníkovy smrti na jeho dědice.
== Odznak ==
|
