Jindřich Korutanský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Stanator (diskuse | příspěvky)
m drobné úpravy
Řádek 4:
| obrázek =[[Soubor:Heinrich von Kärnten.jpg|100px]]
| popisek =Sekretní pečeť Jindřicha Korutanského
| vláda =I. [[1306]]<br /> II. [[1307]]-[[1310]]
| korunovace =ne
| tituly =
Řádek 34:
|}}
 
'''Jindřich Korutanský''' , německy ''Heinrich von Kärnten'', polsky ''Henryk Karyncki'' ([[1265]], některé prameny uvádějí rozmezí [[1273]] až [[1280]] – [[2. duben]] [[1335]], [[hrad Tirol]]) byl [[Tyrolsko|tyrolským]] hrabětem, [[Korutany|korutanským]] vévodou a také [[Česko|českým]] králem a titulárním [[Seznam polských panovníků|králem polským]]. V Jindřichových službách byl [[kronikář]] [[Jan z Viktringu]].
 
== Původ a rodina ==
Řádek 53:
Přívrženci [[Lucemburkové|Lucemburků]] začali napadat korutanské posádky a zemský sněm prohlásil Korutance za zbaveného českého trůnu. Teprve Jan Lucemburský v čele říšského vojska však vyhnal Jindřicha z Prahy. Jindřich se uchýlil i s manželkou Annou do Korutan, ale titulu českého krále se až do své smrti nevzdal. Tvrdošíjně na něm lpěl, používaje ho na všech listinách i ostatních dokladech stejně jako titul krále polského (který měl Václav III. v okamžiku své smrti). Roku [[1314]] dal svůj [[kurfiřt]]ský hlas ve prospěch Habsburka [[Fridrich Sličný|Fridricha Sličného]], zatímco Jan podporoval [[Ludvík IV. Bavor|Ludvíka IV. Bavora]]. Toto podivínské chování však nemohlo Lucemburky v českých zemích ohrozit, a proto jim ani nevadilo.
 
Roku [[1321]] předložil [[Ludvík IV. Bavor|Ludvík Bavor]] Janu Lucemburskému plán, jak získat Jindřicha na svoji stranu. Korutanec v té době již podruhé ovdověl (Anna Přemyslovna zemřela roku [[1313]], druhá manželka [[Adléta Brunšvická]] roku [[1320]]), a proto padlo rozhodnutí oženit ho s Janovou sestrou [[Marie Lucemburská|Marií]]. Ta však sňatek, zřejmě z popudu Elišky Přemyslovny, která svého švagra nenáviděla, odmítla a Jindřich zůstal v habsburském táboře.
 
Jindřichovo první i poslední, třetí manželství s [[Beatrix Savojská|Beatrix Savojskou]] (vzal si ji roku [[1328]]) zůstalo bezdětné. Adléta Brunšvická mu porodila dvě dcery. Vzhledem k tomu, že starší Adléta byla psychicky nemocná, stala se mladší [[Markéta Pyskatá|Markéta, zvaná Maultasch]] (Pyskatá) jedinou dědičkou korutanských držav. Ve snaze zajistit si lákavé [[Menhardovci|menhardovské]] dědictví získal ji Jan Lucemburský jako nevěstu pro svého druhorozeného syna [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]]. Sňatek se slavil roku [[1330]]. V případě smrti stárnoucího vévody měl Jan převzít poručnictví nad jeho dětmi a [[regent]]skou vládu v Korutanech a [[Tyrolsko|Tyrolsku]]. Ani tehdy se však Jindřich nezřekl svých nároků na českou korunu. Ve vysokému věku zemřel nečekaně po záchvatu [[mrtvice]]. Je pohřben v tyrolském klášteře [[klášter Stams|Stams]].