Taharka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Hrobka: typo
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: opravy pravopisu; kosmetické úpravy
Řádek 27:
Taharka během své vlády pobýval střídavě buď ve [[Veset]]u či v [[Mennofer]]u. Především se staral o samotný [[starověký Egypt|Egypt]]. Obnovoval a stavěl [[egyptský chrám|chrámy]], snažil se, aby byl Egypt prosperujícím a uvnitř zkonsolidovaným státem. V tom mu také velmi pomohla příroda, ačkoli sám Taharka prohlašoval, že mu pomohl bůh [[Amon]]. V šestém roce jeho vlády byla [[Núbie]] (všichni králové 25. dynastie byli núbijského původu) zasažena abnormálně vydatnými dešti, které vedly k velmi mohutným záplavám v okolí Nilu, to vedlo k velké úrodě pěstovaných rostlin. Na stéle v jednom chrámu nechal Taharka vytesat nápis, ve kterém stojí, ''že naplnil všechny sýpky a zásobil obětní stoly bohů, že země byla požehnána, jako bývala za vlády [[Usir]]a, že ráno každý dlouho spal a nenaříkal při každé příležitosti, pravdou se řídila správa a lež byla přibita k zemi''.
 
Když vládl Taharka, mohl se Egypt stát opět opravdovou velmocí. Tento rozkvět země však zastavila stále sílící [[Asýrie]]. Již během 24. dynastie dobyl asyrský král [[Sargon II.]] všechny sousední říše, egyptští [[faraon|králové]] v zájmu své země poskytli svým sousedům na východě vojenskou pomoc, která však nebyla příliš účinná. Během vlády Taharky se na podobné tažení vydal Sargonův nástupce [[Sinacherib]]. Taharka také východním sousedům Egypta poskytl vojenskou pomoc. V [[bible|bibli]] je zmíněn jako spojenec judského krále [[Ezechiáš]]e. Obrovská asyrská armáda, která prý měla až 200 000 mužů, obsadila [[Sýrie|Sýrii]] a severní [[Palestinu]]. Poté se, ačkoli měla mnohem, větší ambice, stáhla zpátky. Egyptská tradice i bible to vysvětlují tím, že se stal zázrak. Podle [[Hérodotos|Hérodota]], který se toto tvrzení dozvěděl od Egypťanů, ''zaplavilo asyrské vojsko v noci velké množství myší, které jim rozhryzaly toulce, tětivy luků a držadla štítů, takže druhý den beze zbraní utekli a mnoho jich zahynulo''. Asyrské prameny ústup vojsk také potvrzují. Je možné, že se vojáci nakazili morem, který potom celé vojsko zdecimoval. Symbolem moru byla ve starém Egyptě právě myš. Později byl však [[Sinacherib]] zavražděn a na trůn v Asýrii usedl [[Asarhaddon]], který podnikl proti Egyptu přímý útok. V krátké době okolo [[670 př. n. l.]] porazil v několika bitvách mnohem slabší egyptská vojska. Dostal se až k [[Mennofer]]u, který dokonale vyplenil. Taharka se stáhl na jih. Za dva roky se zmocnil [[Mennofer]]u, ve kterém obnovil svou vládu. Část [[Dolní Egypt|Dolního Egypta]] se ale stále nacházela pod nadvládou Asyřanů. V roce [[667 př. n. l.]] do Egypta vpadl nový asyrský král [[Aššurbanipal]], aby neztratil také poslední tamějšítamnější asyrské državy. Pod tlakem jeho vojsk byl pak Taharka donucen stáhnout se až do [[Napata|Napaty]], hlavního města [[Núbie]]. Titulu egyptského krále se však nevzdal. Zde také v roce [[664 př. n. l.]] zemřel.
 
== Stavitelská činnost ==
Řádek 37:
Taharkova hrobka se nachází v [[Nuri]], na levém břehu [[Nil]]u u [[Napata|Napaty]]. Jeho hrobka je vlastně miniaturní [[egyptské pyramidy|pyramidou]], její základna měla rozměry zhruba 14x14 metrů, výška celé stavby dosahovala zhruba 20 metrů. V její podzemní části se nacházela pohřební komora. Po Taharkovi si zde nechalo hrobku postavit ještě zhruba okolo 20 králů [[Núbie]], tato je z nich i přes své nepříliš velké rozměry tou největší.
 
== Externí odkazy ==
{{commonscat|Taharqa}}