Studovala klasickou [[Filologie|filologii]] a [[Filosofie|filozofii]] na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]], kterou ukončila v roce [[1928]] [[Doktor filozofie|doktorázemdoktorátem filozofie]]. Poté následovalo téměř dvacetileté působení na středních školách, přerušené jen studiem v [[Řím]]ě ([[1933]]-[[1934|34]]), kde se seznámila s dílem B. Croceho. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] získala [[Profesor|profesuru]] a působila v Praze a [[Olomouc]]i, kde byla na zdejší [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzitě Palackého]] v letech [[1950]]–[[1953]] [[rektor]]kou – jako první žena v úřadu rektora v dějinách českého [[školství]]). 30. let byla členkou sociálně demokratické strany, od roku 1948 až do konce života členka KSČ. Roku [[1970]] byla v rámci [[normalizace]] vyhozena z [[FF UK]].
