Wikipedie

Herpetické viry: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
EmausBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
256 394 editací
Obsah stránky nahrazen textem „{{taxobox nbngjhghghghghghhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh“
značka: Možný vandalismus
Řádek 1:
{{taxobox nbngjhghghghghghhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh
{{taxobox
| barva = violet
| jméno = Herpetické viry
| obrázek = Herpesviridae EM PHIL 2171 lores.jpg
| popis obrázku = viry z čeledi herpesviridae
| baltimorská klasifikace virů = I
| řád = Herpesvirales
| čeleď = '''Herpetické viry'''' (Herpesviridae)
| druhotné dělení = podčeledě a druhy
| podřazené taxony =
* [[Alphaherpesvirinae]]
* [[Betaherpesvirinae]]
* [[Gammaherpesvirinae]]
* nezařazené druhy
}}
 
'''Herpetické viry''' neboli '''herpesviry''' (čeleď Herpesviridae, z [[Řečtina|řec.]] ''herpein'', plazit se, plížit se) jsou [[obalené viry|obalené]] DNA viry, pro které je typické dlouhodobé přetrvávání (latence) v nakaženém organismu. Patří mezi nejrozšířenější viry v živočišné populaci a jsou původci širokého spektra nemocí lidí i zvířat.
 
== Popis ==
 
Herpesviry jsou poměrně velké viry (120 - 220 nm) sférického tvaru. Jsou to obalené viry, obal tvořený [[lipoprotein]]y získávají pučením přes [[jaderná membrána|jadernou membránu]] infikované buňky. Z obalu ční do prostoru [[peplomera|peplomery]], které slouží k průniku do dalších buněk. Samotná bílkovinná [[kapsida]] viru má eikosahedrální symetrii a je tvořená 162 [[kapsomera]]mi, které mají tvar protáhlých hranolů. Uvnitř kapsidy je stočená jediná molekula dvouvláknité, lineární [[DNA]].
 
== Replikační cyklus ==
 
Herpesviry se replikují v [[buněčné jádro|jádře]] infikované buňky - po průniku [[cytoplasmatická membrána|cytoplasmatickou membránou]] se z [[virion]]u uvolní deoxyribonukleová kyselina, proniká do jádra a tam využije [[enzym]]ů hostitelské buňky k replikaci vlastní DNA a k syntéze [[mRNA]], která nese informaci o složení virových proteinů. Virové proteiny, přestože vznikly na [[ribozom]]ech vně jádra, se do jádra vracejí a kompletují se s virovou DNA. Kapsidy pak pučí přes jadernou membránu, čímž získávají obal, hotové viriony se pak ve vakuolách nebo přes [[Endoplazmatické retikulum|endoplasmatické retikulum]] dostávají vně buňky, kde mohou nakazit další buňky.
 
Virové proteiny jsou v jádře nakažené buňky vidět pod [[světelný mikroskop|světelným mikroskopem]] jako tzv. [[virové inkluze]].
 
== Latentní infekce ==
 
I po odeznění infekce, která nástává po průniku viru do organismu, virus sám přetrvává ve tkáních (nervová ganglia, žlázy, ledviny apod.) v latentním stavu. Při [[stres]]ové situaci nebo při oslabení [[imunitní systém|imunitního systému]] hostitele se viry aktivují a způsobí nové onemocnění. Některé herpesviry jsou schopné způsobit [[nárorová transformace|nádorovou trasformaci]] infikované buňky.
 
== Lidské herpesviry ==
 
Nejčastější nemoc způsobena herpesvirem je [[opar]], jehož původcem je virus herpes simplex 1 a 2. Málo se ale ví, že herpes virus je původce nemocí, jako je [[infekční mononukleóza]] nebo [[Kaposiho sarkom]].
 
=== Seznam lidských herpesvirů ===
 
<small> HHV = z ang. human herpes virus, lidský herpesvirus</small>
 
* '''HHV-1''' = [[Herpes simplex virus|HSV-1]]: původce [[orální opar|oparu]] na rtech
* '''HHV-2''' = [[Herpes simplex virus|HSV-2]] : původce [[genitální opar|genitálního oparu]]
* '''HHV-3''' = [[varicella zoster virus|VZV]]: původce [[plané neštovice|planých neštovic]] (primární infekce) a [[pásový opar|pásového oparu]] (při reaktivaci)
* '''HHV-4''' = [[Virus Epstein-Barrové|EBV]]: původce infekční mononukleózy, je schopná vyvolat nádorové bujení ([[Burkittův lymfom]], [[Hodgkinův lymfom]], posttransplantační lymfoproliferativní choroba, [[nazofaryngeální karcinom]] apod.)
* '''HHV-5''' = [[cytomegalovirus|CMV]] : původce [[cytomegalovirová mononukleóza|cytomegalové mononukleózy]], zvětšení uzlin
* '''HHV-6''' = [[Roseolovirus]]: původce tzv. [[šestá nemoc|šesté nemoci]] starších kojenců a batolat, která se projevuje [[horečka|horečkou]] a růžovou skvrnitou [[vyrážka|vyrážkou]]
* '''HHV-7''' = druh blízce příbuzný HHV-6, také způsobuje šestou nemoc
* '''HHV-8''' = [[KSHV]]: způsobuje nádorové bujení, Kaposiho sarkom, u osob s oslabenou imunitou a zřejmě také [[Castlemanova choroba|Castlemanovu chorobu]].
 
Člověk se může nakazit také [[B-virus|B-virem]], opičím herpesvirem, který infikuje [[makak]]y. Infekce člověka probíhá velmi prudce a u neléčených osob často končí smrtí.
 
== Herpesviry ptáků ==
{{podrobně|Herpesvirové infekce ptáků}}
 
== Systém herpesvirů ==
 
Podle délky replikačního cyklu, místech latence a vlastnostech virových částic se celá čeleď Herpesviridae rozděluje na tři podčeledi, [[Alphaherpesvirinae]], [[Betaherpesvirinae]] a [[Gammaherpesvirinae]].
 
== Literatura ==
 
* Vařejka F., Mráz O., Smola J., '''Speciální veterinární mikrobiologie''', Vydáno: Praha: Státní zemědělské nakladatelství (1989), ISBN 80-209-0042-X
 
== Externí odkazy ==
 
* [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/ICTVdb/Ictv/index.htm ICTVdB index of viruses - family Herpesviridae (anglicky)]
 
[[Kategorie: Herpesvirales]]
 
[[ar:فيروسات هربسية]]
[[ca:Herpesvírid]]
[[da:Herpesviridae]]
[[de:Herpesviridae]]
[[el:Ερπητοϊός]]
[[en:Herpesviridae]]
[[es:Herpesviridae]]
[[eu:Herpesbirus]]
[[fi:Herpesvirukset]]
[[fr:Herpesviridae]]
[[ga:Herpesviridae]]
[[hr:Herpesviridae]]
[[hu:Herpeszvírus]]
[[it:Herpesviridae]]
[[ja:ヘルペスウイルス科]]
[[kk:Вирустар персистенциясы]]
[[la:Herpesviridae]]
[[nl:Herpesvirussen]]
[[no:Herpesvirus]]
[[pl:Herpeswirusy]]
[[pt:Herpesviridae]]
[[ro:Herpesviridae]]
[[ru:Герпесвирусы]]
[[sl:Herpesvirusi]]
[[sv:Herpesvirus]]
[[vi:Virus herpes]]
[[zh:疱疹病毒科]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Herpetické_viry“