Panamericana: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Silnice v USA za použití HotCat
úpravy jako anonym
Řádek 2:
[[Soubor:PanAmericanHwy.png|thumb|Panamericana od [[Prudhoe Bay]] ([[Aljaška]],
[[Spojené státy americké|USA]]) do [[Ushuaia|Ushuaie]] ([[Argentina]])]]
'''Panamericana''' je síť silnic skoro 48 000 kilometrů (29 800 mil) dlouhá. Bez 87 kilometrů (54 mil) dlouhého přerušení v deštném pralese v Panamě spojuje všechny pevninské národy obou [[Amerika|Amerik]] a jejich silniční systémy. Je to nejdelší dálniční síť na světě.
 
Panamerický silniční systém je téměř kompletní a táhne se od [[Fairbanks]] na [[Aljaška|Aljašce]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]] až k nejjižnějšímu konci [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].
Některé končiny jsou na silnici závislé, jako např. [[Puerto Montt]] a [[Quellón]] v [[Chile]] nebo [[Ushuaia]] v Argentině. Panamericana není oficiálně ustanovená v [[Spojené státy americké|USA]] a v [[Kanada|Kanadě]]. Panamericana prochází mnoha rozdílnými klimatickými oblastmi a ekosystémy od hustých džunglí až po vysokohorské průsmyky. Panamericana prochází velkým počtem států, proto má daleko do jednoty. Některé úseky jsou průjezdné pouze v období sucha a v mnoha oblastech je někdy průjezd nebezpečný. Mezi nejznámější části Panamericany patří [[Aljašská dálnice]] a [[Interamericana]], novější úsek mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Panamský průplav|Panamským průplavem]] (známá mezi americkými turisty jedoucími do [[Mexiko|Mexika]]).
ekosystémy od hustých džunglí až po vysokohorské průsmyky. Panamericana prochází velkým počtem států, proto má daleko do jednoty. Některé úseky jsou průjezdné pouze v období sucha a v mnoha oblastech je někdy průjezd nebezpečný. Mezi nejznámější části Panamericany patří [[Aljašská dálnice]] a [[Interamericana]], novější úsek mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Panamský průplav|Panamským průplavem]] (známá mezi americkými turisty jedoucími do [[Mexiko|Mexika]]).
 
V roce 2006 popsal [[Jake Silverstein]] Panamericanu jako „systém tak
Řádek 31 ⟶ 30:
Důležité odbočky také vedou do [[Bolívie]], [[Brazílie]], [[Paraguay]]e, [[Uruguay]]e a
[[Venezuela|Venezuely]].
Pro turistické účely je jako součást Panamericany severně od [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]] považována [[Aljašská dálnice]], dále dálnice vedoucí po západním pobřeží Kanady a Spojených států, až východně od [[San Diego (Kalifornie)|San Diega]] ([[Kalifornie]]) odbočuje k [[Nogales]] v Arizoně.
Ameriky]] považována [[Aljašská dálnice]], dále dálnice vedoucí po západním pobřeží Kanady a Spojených států, až východně od [[San Diego (Kalifornie)|San Diega]] ([[Kalifornie]]) odbočuje k [[Nogales, Arizona]]).
== První Čech ==
Prvním Čechem, který projel celou Panamericanu na kole, se stal [[Vítězslav Dostál]], který ale vynechal úsek v Dariénském pralese. Na cestu se vydal 29. 7. 2006 z [[Anchorage]], do [[Ushuaia|Ushuaiy]] dorazil 8. 3. 2007.
Řádek 38 ⟶ 36:
Důležitý úsek, který chybí ke kompletnímu dokončení Panamericany mezi Panamou a Kolumbií, leží v provincii [[Darién]] (''Darién Gap''). Jedná se o 87 km (54 mil) dlouhý úsek procházející hustým tropickým pralesem. Ačkoliv byl prales již několikrát překročen dobrodruhy na kole (první přejezd na kole - [[Chris Bechard]] v roce [[1981]]), motorce, terénními vozidly i pěšky, cestovatelé se musí potýkat s [[Tropický deštný les|džunglí]], [[pohyblivé písky|pohyblivými písky]], rozlehlými [[bažina]]mi a [[hmyz]]em, a jsou ohrožováni pronikáním ozbrojených skupin z Kolumbie.<ref name="mzvcr">[http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ID=5410 Všeobecné informace Ministerstva zahraničních věcí České republiky pro cestování do Panamské republiky]</ref>
 
Mnoho lidí, skupin, domorodců a vlád protestuje proti dokončení Dariénského úseku Panamericany. Oponují důvody jako třeba snaha zachránit prales, ochránit živobytí domorodých lidí v oblasti a zabránit rozšíření [[Slintavka a kulhavka|slintavky a kulhavky]] do Severní Ameriky. Mezi zkušenosti z prodlužování v posledním destiletídesetiletí až do [[Yaviza|Yavizy]] patří i vážné odlesňování podél silnice.
 
[[Bio-Pacifico]] ve své studii navrhuje vytvořit novou trajektovou linku z [[Kolumbie]] do nově zbudovaného přístavu v [[Panama|Panamě]] a prodloužit existující silnici, což by dokončilo Panamericanu bez porušení těchto ekologických zájmů.
Trajekt by překonáním [[záliv Urabá|zálivu Urabá]] z kolumbijského [[Turbo, Kolumbie|Turba]] do nového panamského přístavu (třeba [[Carreto]]) spojil oba konce silnice. Účinná oklika by pravděpodobně způsobila ponížení stávající silnice do [[Yaviza|Yavizy]] na status druhé třídy.
== Výstavba a dokončování ==
První návrh trasy z jednoho konce Ameriky na druhý byl předložen na [[První Panamerická konference|První Panamerické konferenci]] v roce [[1889]] jako železniční trať. Nicméně tento návrh nebyl nikdy uskutečněn. Myšlenka vybudovat Panamerickou dálnici se objevila na [[Pátá mezinárodní konference amerických států|Páté mezinárodní konferenci amerických států]] v roce [[1923]], kde byla nejprve naplánována jako obyčejná silnice. První [[Konference o Panamerické dálnici]] byla svolána [[5. říjen|5. října]] [[1925]] v [[Buenos Aires]]. Mexiko bylo první latinskoamerickou zemí, která dokončila svoji část silnice - v roce [[1950]] .<ref>([[Jake Silverstein]], str. 71)</ref>
 
== Úsek Prudhoe Bay - Yaviza ==
[[Soubor:Inter-American Highway map October 1933.jpg|thumb|Mapa [[Interamericana|Interamericany]] z roku [[1933]]]]
Žádná trasa nebyla oficiálně ustanovena v [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadě]], a proto Panamericana začíná na americko-mexické hranici. Původně vedla z města [[Nuevo Laredo, Tamaulipas]] (naproti městu [[Laredo (Texas)|Laredo]] v Texasu) a pokračovala jižně přes [[Ciudad de México|Mexico City]]. Pozdější větve byly vybudovány k hranici v [[Nogales,]] Sonorav [[Sonoma|Sonomě]] (u [[Nogales, Arizona]] v Arizoně), [[Ciudad Juárez, Chihuahua]] (u [[El Paso|El Paso, TexasPasa]]), [[Piedras Negras, Coahuila]] ([[Eagle Pass]], [[Texas]]), [[Reynosa, Tamaulipas]] ([[Pharr,]] [[Texas]]), a [[Matamoros, Tamaulipas]] ([[Brownsville]], [[Texas]]).
Na druhé straně hranic bylo několik amerických dálnic lokálně pojmenováno po Panamericaně. Když byla vybudována část [[I 35]] v [[San Antonio|San Antoniu]], byla pojmenována jako [[Pan Am Expressway]], což bylo napojení na původní silnici z [[Laredo|Lareda]]. [[I 25]] v [[Albuquerque]] se nazývá [[Pan-American Freeway]], jako prodloužení trasy z [[El Paso|El Pasa]]. [[U.S. 85]] severně od El Pasa se nazývá [[CanAm Highway]]. Pokračuje do kanadského [[Saskatchewan]]u, kde končí v [[La Ronge]].
Z [[Laredo|Lareda]] vede silnice po mexické [[Federal 85]] do [[Ciudad de México|Mexico City]]. Vedlejší trasy:
* z [[Nogales, Arizona|Nogales]] po [[Federal 15]]
* z [[El Paso|El Pasa]] po [[Federal 45]]
* z [[Eagle Pass]] pravděpodobně po [[Federal 57]]
Řádek 59 ⟶ 57:
== Úsek Turbo - Ushuaia ==
[[Soubor:IndigenaFusa.JPG|right|thumbnail|Socha indiána stojícího u vchodu do [[Fusagasugá]], [[Kolumbie]] nad Panamericanou]]
Jižní část silnice začíná v severozápadní [[Kolumbie|Kolumbii]] v [[Turbo (Kolumbie)|Turbu]], odkud vede po [[Colombia 52]] do [[Medellín]]u. Z Medellínu vede [[Colombia 54]] do [[Bogota|Bogoty]], ale [[Colombia 11]] míří jižně přímější cestou. [[Colombia 72]] se jihozápadně od [[Bogota|Bogoty]] spojuje s [[Colombia 11]] v [[Murillo|Murillu]]. Colombia 11 pokračuje až k ekvádorským hranicím.
[[Ecuador 35]] představuje Panamericanu po celou cestu [[Ekvádor]]em, což platí i o [[Peru 1]] vedoucí až na chilské hranice.
[[Soubor:ViaPanAm.png|thumb|Znamení '''Vía PanAm''' označuje některé chilské a argentinské silnice spojené s Panamericanou.]]
Řádek 84 ⟶ 82:
{{Commons|Carretera Panamericana}}
 
== OdkazyExterní odkazy ==
* [http://www.panamericana.cz Stránky [[Vítězslav Dostál|VítiVítězslava Dostála]] o jeho cestě]
 
[[Kategorie:Silnice]]