Rastattský mír: Porovnání verzí

Přidáno 21 bajtů ,  před 8 lety
m
Freiburg im Breisgau
m (r2.7.1) (robot přidal: nn:Freden i Rastatt)
m (Freiburg im Breisgau)
Rakousko si mírovým jednáním v Rastattu dokázalo dohodnout mnohem lepší podmínky, než mu nabízela Francie prostřednictvím utrechtského míru. Podle toho také vypadalo přivítání Evžena Savojského ve Vídni 19. března 1714 – jinak velmi rezervovaný císař Karel VI. ho veřejně objal a políbil. Nejdůležitější bylo rozšíření jeho říše o [[Španělské Nizozemí]], zmenšené pouze o oblast [[Gelderland|Geldern]] (ta připadla Prusku) a severní pevnostní bariéru, kterou získalo Holandsko. Dále rakouští Habsburkové získali [[Milánské vévodství]], [[Sardinie|Sardinii]], [[Neapolské království|Neapolsko]], [[Mantova|Mantovu]], [[Comacchio]], [[Mirandola|Mirandolu]] a tzv. [[Stato dei Presidii]], území zahrnující dřívější opěrné body Španělska na [[Toskánsko|toskánském]] pobřeží. Ten bod utrechtské smlouvy, který popisoval přenechání některých [[Lombardie|lombardských]] území Savojsku, nebyl v rastattské smlouvě vůbec zmíněn. Karel VI. už nemusel odškodňovat knížete Rákócziho a oproti utrechtskému míru ani bavorského kurfiřta Maxe Emanuela. Císař se však musel vzdát svých spojenců ve španělském [[Katalánsko|Katalánsku]], kteří byli v září 1714 poraženi. Proto i když se formálně nevzdal nároku na Španělsko (jeho podpis je na oficiální smlouvě doprovázen např. tituly král Cordoby, Korsiky a podobně), bylo jasné, že šance na jeho získání jsou velmi malé.
 
Hranice Francie se v podstatě vrátily do stavu daného [[rijswijský mír|rijswijskou smlouvou]] z roku 1697, to znamená, že se příliš nezměnily. Ludvík XIV si sice mohl ponechat pevnost [[Schwer zu sagen|Landau]], ale musel vrátit město [[Freiburg im Breisgau|Freiburg]] a několik dalších míst na pravém břehu [[Rýn|Rýna]].<ref name="Vlnas457"></ref>
== Následky ==