Operace Reinhard: Porovnání verzí

Operace začala v březnu [[1942]] a pro její potřeby byly zřízeny tři [[Vyhlazovací tábor|vyhlazovací tábory]] – [[Vyhlazovací tábor Belzec|Belzec]], [[Vyhlazovací tábor Sobibor|Sobibor]] a [[Vyhlazovací tábor Treblinka|Treblinka]] – všechny na území, které náleželo do předválečného [[Polsko|Polska]]. Během přibližně jednoho a půl roku, kdy tyto tábory fungovaly, v nich nacisté zavraždili téměřvíce dvanež 1,5 miliónymiliónů Židů a některých dalších etnik (Treblinka asi 800–900 tisíc, Belzec asi 550–600 tisíc, Sobibor asi 200–250 tisíc). Začátkem roku [[1943]] přestal fungovat tábor Belzec, z něhož uprchli jen dva vězni, a do listopadu [[1943]] oba zbývající tábory. V Sobiboru a Treblince si vězni využívaní na chod tábora a „zpracování“ transportů uvědomili, že zrušení táborů znamená jejich smrt a povstali. (věděliVěděli, jak dopadli vězni z Belzce, kteří byli v souvislosti se zrušením tábora kompletně vyhlazeni). Podařilo se utéct mnoha desítkám z nich. Tábory byly poté zahlazeny a půda oseta či osázena. Operace Reinhard tímto skončila. Většina nacistických účastníků byla poté odvolána do severní [[Itálie]] na akce proti partyzánům a Židům. Po válce došlo k několika soudním procesům vůči nacistům a [[Ukrajinci|Ukrajincům]], kteří se podíleli na zřízení a chodu táborů.