Hitlerjugend: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: eo:Hitlera Junularo
m detail
Řádek 21:
== Válečná léta ==
Ve chvíli, kdy vypukla [[II. světová válka]], podléhalo Axmanovu vedení 8 870 000 chlapců a děvčat ve věku od deseti do osmnácti let. Členové hnutí nejprve jen sbírali po domech druhotné suroviny, kterých se dalo využít k výrobě zbraní a munice, ale jak válka pokračovala, docházelo stále častěji k tomu, že příslušnice [[Svaz německých dívek|Svazu německých dívek]] ošetřovaly raněné vojáky v polních nemocnicích nebo rozdávaly jídlo hladovým lidem v rozbombardovaných městech. Chlapci vypomáhali jako [[kurýr|kurýři]], motospojky, dělníci v továrnách, vyprošťovali mrtvé z trosek, pomáhali hasičům a chránili majetek vybombardovaných spoluobčanů před rabováním. Členové letecké odnože hitlerjugend, zvané [[Flieger–HJ]], kteří se v dobách míru věnovali [[kluzák|kluzákovému]] létání, byli nyní přeškoleni a obsluhovali protiletadlové světlomety a kanony. Přímo do válečných bojů ale organizace Hitlerjugend dlouho nezasahovala, jelikož armáda ([[wehrmacht]]) neměla o spolupráci sebemenší zájem. Příslušníci Hitlerjugend byli totiž vyhlášení svou neúctou ke všem autoritám stojícím mimo jejich organizaci, často se hrubě chovali především k učitelům a vlastním rodičům. Důstojníci armády proto Hitlerjugend opovrhovali a považovali nacistickou mládež za bandu nevychovaných výrostků. Teprve v roce [[1943]] začala být tato organizace využívána jako záloha vojenských rezerv a její členové starší šestnácti let začali být nasazováni do armádních složek. V tomto roce byla vytvořena a pod velení [[Schutzstaffel|SS]] zařazena [[12. tanková divize SS „Hitlerjugend“|12. SS obrněná granátnická divize "Hitlerjugend"]] (12. SS-Panzer Grenadier-Division „Hitlerjugend), které velel SS-[[Brigadeführer]] [[Fritz Witt]]. Většinu poddůstojníků této divize tvořili chlapci ve věku 16–18 let, kteří se rekrutovali právě z Hitlerjugend. Při zapojení do války se tato divize ukázala být velmi bojeschopnou. Tato divize se zúčastnila bojů po [[Bitva o Normandii|vylodění spojenců v Normandii]] a [[bitva v Ardenách|bitvy v Ardenách]] a svou činnost ukončila až 8. 5. 1945 v americkém zajetí v Rakousku. Jak válka pokračovala, docházelo k častějšímu zapojování Hitlerjugend do války, její členové byli považováni za jedny z nejfanatičtějších bojovníků a poslední linie německé obrany v [[Bitva o Berlín|Bitvě o Berlín]] byla prakticky tvořena touto organizací.
 
== Válečná deziluze ==
V průběhu války docházelo v řadách Hitlerjugend k nárůstu projevů nedisciplinovanosti, což se snažily potlačit zvláštní trestné oddíly, zvané [[Sonderstreifen]], které speciálně pro tento účel zřídil [[Heinrich Himmler]]. Ten také značně omezil osobní svobodu mladých Němců, když například vydal nařízení, že osoby mladší šestnácti let nesmí navštěvovat taneční zábavy a mladiství ve věku od šestnácti do osmnácti let je smí navštěvovat, ale jen v doprovodu rodičů. Hrozba případného vypuknutí anarchistické nálady u dospívajících děsila nacisty natolik, že v roce [[1942]] vydal [[Artur Axmann]] dokonce příkaz, že se tanec všem příslušníkům Hitlerjugend zakazuje. Až do konce války také existovalo na území Německa několik utajených mládežnických organizací a odbojových skupin, které stály v opozici k [[nacismus|nacismu]] a k Hitlerjugend. K nejznámějším protinacistickým spolkům patřila například organizace známá jako [[Piráti protěže]], která byla krutě zlikvidována v roce [[1944]]. Další odbojovou mládežnickou organizací byla např. [[Skupina Y]] a hnutí [[Bílá růže (protinacistická skupina)|Bílá růže]]. Sílící protiválečné nálady mládeže pozorně sledovala odnož vojenské policie při Hitlerjugend [[HJ-Streifendienst]].
 
== Organizace ==
Na vrcholu organizace se nacházel úřad zvaný [[Reichsjugendführung]], pod který spadaly jednotlivé oblasti země (''Gebiet''), a ty se dále dělily ještě na kraje (''Obergebiet''). Nejmenší jednotkou Hitlerjugend tvořil oddíl (''Kameradschaft''), složený většinou z patnácti chlapců. Vyššími organizačními jednotkami pak bylo družstvo (''Schar''), družina (''Gefolgschaft''), poloviční prapor (''Unterbann'') a prapor (''Bann''). Děvčata ve věku deseti až čtrnácti let vstupovala do [[Svaz mladých dívek|Svazu mladých dívek]] (Jungmädel), ve čtrnácti do [[Svaz německých dívek|Svazu německých dívek]], kde se především připravovaly na svou budoucí roli "zdravých matek nordických dětí". O nelidkosti celého hnutí vypovídá i to, že už nejmenší děti vychovávané v [[nacismus|nacistickém]] duchu (říkalo se jim ''Pimpf'', rakouský výraz – asi tolik co „prcek“) se učily zpaměti odříkávat nejdůležitější pasáže nacistických dogmat, pravidla bojových her a podílely se na sběru starého papíru a železného šrotu. Ve věku čtrnácti let pak děti vstupovaly do [[Německá omladina|Německé omladiny]] ([[Deutsches Jungvolk]]), která byla předstupněm Hitlerovy mládeže (Hitler-Jugend).
Hitlerjugend byla centralizovaná organizace řízená podle vojenského vzoru, základem byly místní buňky, jejichž členové se alespoň jednou týdně setkávali. Oblastní vůdci pak organizovali polní cvičení, kterého se zúčastnilo vždy několik buněk. Největší shromáždění se konalo zpravidla jednou do roka v [[Norimberk]]u. Další možností setkání byly tzv. akademie, což byly vlastně přípravné školy pro budoucí vedení nacistické strany. Do těchto škol byli zváni nejoddanější členové této organizace, jednalo se o vzor ostatním. Dále existovaly sbory pro členy, kteří se chtěli stát důstojníky [[Wehrmacht]]u.
 
== Výchova v Hitlerjugend ==
Aktivitám Hitlerjugend byla v pracovním týdnu vymezena sobota. Jelikož sobota byla běžným pracovním dnem, byl na zaměstnavatele vyvíjen nátlak, aby mladistvé zaměstnance z Hitlerjugend uvolňovali v tento den z práce. Členové organizace se pak scházeli v táborech, kde se věnovali především sportu, ale také polovojenským aktivitám – učili se krýt při střelbě, cvičili se v zacházení se zbraněmi, věnovali se [[topografie|topografii]]. Oficiálně mohli jít chlapci na neděli domů, ale byl na ně i na jejich rodiče vyvíjen nátlak, aby tak nečinili a zůstali v táboře. Proti tomu ovšem protestovala [[katolická církev]], která v neděli pociťovala snižování počtu věřících na [[Bohoslužba|bohoslužbách]]. Většina chlapců přesto zůstávala v neděli "dobrovolně" v táboře a domů se vraceli až pozdě večer. Stranická kontrola mládeže se ještě zostřila poté, co byly zřízeny [[Adolf-Hitler-Schulen]], školy, kam byly vybrané děti převedeny z normálních škol po dosažení věku dvanácti let. Dívky se zde věnovaly ženské atletice, nauce o vedení domácnosti a výuce nacionálně socialistického světonázoru, zatímco chlapci si prohlubovali základy polovojenského výcviku a zdokonalovali se v bojových sportech – zápasu, boxu a šermu. Celý tento zrůdný systém "vzdělávání" mládeže měl jediný smysl a cíl, který jasně formuloval [[Adolf Hitler]] ve svém [[Mein Kampf]]:
Řádek 38 ⟶ 41:
<gallery>
Image:Hitlerjugend Allgemeine Flagge.svg|Vlajka Hitlerjugend (hlavní)
Image:HJ BannBannfahne.jpgsvg|''Bannfahne'' (vlajka bannu)
<!-- Image:HJ Gefolgschaft2Gefolgschaft.jpgsvg|HJ ''Gefolgschafts'' (Escort) Flag-->
Image:Arbeiterjugend Wimpel.svg|Arbeiterjugend (HJ) (před 1933)
 
Image:DJ Jungenschaftswimpel.svg|vlajka DJ
Image:DJ früher Wimpel.svg|Prvotní DJ vlajka (před 1933)