[[Soubor:Most - katstrofa 1895.jpg|thumb|Následky průvalu kuřavky v [[Most (město)|Mostě]] v roce [[1895]]]]
'''Tekoucí písek''', v [[hornictví]] označován jako '''kuřavka''',{{chybí<ref>[http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?kuravka zdroj}}Geologická encyklopedie]</ref> jsou písky tvořené směsí [[křemen]]e, [[živec|živce]], [[augit]]u aj. jsou nasycené vodou (obsah vody 15–45 %) a mají vysoký podíl [[jíl]]ovitých částic s vysokou přilnavostí.{{chybí zdroj}} Kuřavky se vyskytují v nadloží i podloží [[hnědé uhlí|hnědouhelných]] slojí a vytvářejí protáhlé čočkovité útvary v jedné nebo několika vrstvách. Voda je zde někdy pod značným [[Artéský tlak|artéským tlakem]], který může způsobit průval do [[důlní dílo|důlního díla]] s následným zatopením a zaplavením jemným horninovým materiálem. Největší nebezpečí průvalu kuřavky hrozí při závalu porubů.{{chybí<ref>[http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=50540&s_lang=2&detail=1&title=ku%F8avka zdroj}}www.cojeco.cz]</ref> Intenzita průvalu může být různá, někdy zatopí jen přilehlé důlní chodby, jindy celý důl. Dalším negativním jevem je propad terénu v místě, odkud se tekuté písky uvolnily, obzvláště pokud [[těžba]] probíhá poblíž obydlené oblasti. Obranou v hlubinných dolech je stavba protikuřavkových uzávěrů a kuřavka se v předstihu odvodňuje, zpravidla pomocí vrtů.{{chybí zdroj}}
V [[Ostravsko-karvinská uhelná pánev|Ostravsko-karvinské uhelném revíru]] se těmto tekutým pískům říká ''detrity''.<ref>[http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?detrit Geologická encyklopedie]</ref>
