Edmundova soutěska se od své rekonstrukce v polovině 60. let [[20. století|20. stol.]] naazývalanazývala ''Tichá'' a v 50. a počátkem 60. let [[20. století|20. stol.]] ''Ďurišova'' soutěska (podle ministra lesů a zemědělství z [[1950-1959|50. let]]). Přibližně od počátku [[21. století]] nese opět svůj původní historický název podle svého zakladatele. Původně byla zcela nepřístupná, koncem [[19. století]] byla z iniciativy knížete [[Edmund Clary-Aldringen|Edmunda Clary-Aldringena]] a ''Horského spolku pro České Švýcarsko'' zahájena stavba stezky, procházející tunýlky ve skalách, přes lávky a jez, který umožnil plavbu neprůchodným úsekem. Na nákladné stavbě se podílelo 200 dělníků pod vedením italských odborníků. Dne [[4. květen|4. května]] [[1890]] byl slavnostně zahájen provoz a otevřena restaurace. V letech [[1964]] - [[1965|65]] byly obě soutěsky rekonstruovány i za pomoci [[Československá armáda|československé armády]].
