Verze z 23. 8. 2011, 10:16 editovat Anna.Balkova (diskuse \| příspěvky) 98 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 8. 2011, 10:19 editovat zrušit editaci Anna.Balkova (diskuse \| příspěvky) 98 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Hudební díla mohu mít '''nové úpravy (aranžmá)''' (například originální dílo ''Koncert pro housle a orchestr d moll, op. č. 46'' skladatele [[Aram Chačaturjan\|Arama I. Chačaturjana]] z roku [[1940]] má úpravu pro housle a klavír z téhož roku (''op. č. 46A'') a také další úpravu pro flétnu a orchestr z roku [[1950]], kterou připravil skladatel [[Jean-Pierre Rampal\|Jean-Pierre Rampal]]). Rozsáhlejší úpravy hudebního díla mohou vést případně ke vzniku díla nového (například klavírní suitu ''[[Obrázky z výstavy]]'' z roku [[1874]] skladatele [[Modest Petrovič Musorgskij\|M. P. Musorgského]] zcela nově instrumentoval pro velký orchestr skladatel [[Maurice Ravel]] v roce [[1922]]). Hudební díla mohou zahrnovat '''části nebo úryvky''', které se staly známými vedle svých „mateřských“ děl (například kantátové finále ''[[''Óda na radost'']]'', které je součástí poslední 4. věty [[Ludwig van Beethoven\|Beethovenovy]] [[''[[Symfonie č. 9 (Beethoven)\|Symfonie č. 9 d moll, op. 125'']]'' z let [[1822]]-[[1824]], nebo ''Solvejžina píseň'', která je součástí doprovodné scénické hudby k dramatu [[Henrik Ibsen\|H. Ibsena]] [[''Peer Gynt]], op. 23'']] skladatele [[Edvard Grieg\|Edvarda Griega]] z let [[1874]]-[[1875]]). Úryvek nějakého širšího hudebního díla může existovat také jako samostatné hudební dílo (například známá znělka Eurovize je úryvkem z úvodu barokní skladby ''Te Deum'' francouzského skladatele [[Marc-Antoine Charpentier\|Marca-Antoina Charpentiera]], vytvořeného v roce [[1690]]). '''Složená hudební díla''' mohou sestávat z jiných existujících děl nebo jejich částí. Například 4 části díla [[''[[Peer Gynt'']]'' skladatele [[Edvard Grieg\|E. Griega]] (''Ranní nálada'', ''Aasina smrt'', ''Tanec Anitry'' a ''Ve sluji krále hor'') se staly součástí jeho nového díla ''Suita č. I, op. 46'' z roku [[1881]], a jiné 4 části (''Únos nevěsty'', ''Arabský tanec'', ''Peer Gyntův návrat'' a také ''Solvejžina píseň'') součástí díla ''Suita č. II, op. 55'' z roku [[1891]] <ref>BRATKOVÁ, Eva, ''Formování mezinárodního systému pro registraci hudebnin'', s. 102-104</ref>. Hudební díla jsou v současnosti jednoznačně identifikována pomocí trvalého mezinárodního identifikátoru [[Mezinárodní standardní kód hudebního díla\|ISWC]] v rámci stejnojmenného registračního systému.

Hudební dílo: Porovnání verzí