Druhá Polská republika: Porovnání verzí

Mocnosti polské nároky neodmítly, protože v nich viděly možnost, jak zabránit šíření [[Říjnová revoluce|komunistické revoluce]] na západ (tento postoj zastávala zejména [[Třetí Francouzská republika|Francie]], když viděla, že bolševici získávají v Rusku navrch). Polská armáda zahájila tažení na východ v dubnu [[1919]] vpádem do [[Litva|Litvy]] a [[Bělorusko|Běloruska]] a koncem téhotéhož měsíce napadla také [[Západoukrajinská národní republika|Ukrajinu]]. Pak se polský postup zastavil, mimo jiné také kvůli vzpourám obyvatelstva na okupovaném území a nestabilní politické situaci v Polsku. Další ofenzíva začala v dubnu [[1920]], když [[Rudá armáda]] zničila [[Ukrajinská národní republika|Ukrajinskou národní republiku]] a Poláci se obávali dalšího sovětského postupu na západ. Polské jednotky dosáhly v preventivním útoku až [[Kyjev]]a, v té době však již měli [[bolševici]] v [[občanská válka v Rusku|ruské občanské válce]] převahu, a mohli tak na polský postup na východ odpovědět protiútokem.<ref>Melichar (1975). S. 333-345.</ref>