|
'''Vaziště''' ('''splaz''') je místo u [[řeka|řeky]] nebo jiného [[vodní tok|vodního toku]], kam se svážejí nebo snášejí [[kláda|klády]] a kde se z nich vytvářejí [[vor]]y nebo kde se připlavené vory převazují do větších.
V potocích, horních tocích řek a v umělých [[kanál]]ech se [[klády|klády]] posílají po vodě jednotlivě. Pak se svazují do menších [[vor]]ů a níže na řece po jejím [[soutok]]u s jinými toky se převazují do větších. K vazišti se kmeny dopravují také jinými způsoby, například za [[kůň|koněm]], [[traktor]]em nebo na [[vůz|voze]]. Někde sami plavci ([[vorař]]i) stromy i káceli – byli tedy zároveň [[dřevař]]i.
== Některá vaziště v Česku v povodí Vltavy ==
[[Výtoň]] nebo [[výteň]] byla [[naturální daň]], [[mýtné]], vytnutím příslušného podílu přepravovaného dřeva. Některým místům bývalých vazišť zůstalo toto pojmenování, přestože plavba vorů již v nich byla skončena (například [[Přední Výtoň]] na Šumavě, [[Výtoň (Praha)|Výtoň]] v Praze atd.).
=== [[Vltava]] ===
*[[Chlum]] - u Volar, nejvyšší místo, odkud plavba vorů na Vltavě začínala.
*[[Vyšší Brod]] - vaziště na Vltavě.
*[[České Budějovice]]- na tomto vazišti se svazovaly obrovské kmeny dlouhé až 50 m (tzv. „holanďani“), určené pro stavbu námořních lodí. Vozily se po zemi z [[Jindřichov]]a, z Budějovic se plavily po Vltavě a Labi do [[Hamburk]]u.
*[[Újezd]] u [[Albrechtice nad Vltavou|Albrechtic]], pod [[Týn nad Vltavou|Týnem nad Vltavou]] - vaziště zřejmě na levém břehu, vorařský hostinec pana Hrdličky.
*[[Hladná]] u [[Albrechtice nad Vltavou|Albrechtic]] - vaziště na levém břehu, nad vazištěm býval rozsáhlý sklad dřeva. První údaj o obci je z roku 1461 a obec (původně Hlasná) prý byla vždy plavecká. Ročně se odtud vypravovalo 7 - 8 tisíc kubíků dřeva z píseckých a neznašovských lesů, po polomech roku 1941 31 tisíc kubických metrů. Sídlila zde proslulá plavecká rodina Husů. Na pravém břehu plavecká hospoda U študenta.
*[[Kostelecké Břehy]] - osada s vazištěm na pravém břehu Vltavy před Žďákovem. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
*[[Políčko]] - na levém břehu Vltavy naproti osadě [[Radava]], mezi vesnicemi [[Velký Vír]] a [[Podskalí]]. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
*[[Brousek]] - vaziště, samota a přívoz na pravém břehu Vltavy mezi vesničkou [[Podskalí]] a samotou [[Korce]]. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
*[[Těchnice]] - mezi osadami [[Korce]] a [[Těchnice]], na pravém břehu Vltavy. V blízkosti bývala hájovna. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
*[[Zavadilka]] - mezi dnešní [[Vodní nádrž Orlík|Orlickou přehradou]] a vesnicí [[Solenice]], na levé straně Vltavy u ústí [[Líšnický potok|Líšnického potoka]]. U vaziště býval hostinec Zavadilka, u níž stál stůl podle pověsti 400 let starý. V místě bývávalo i překladiště [[sůl|soli]], podle nějž má ves název.
*[[Babice]] – na levém břehu [[Vltava|Vltavy]], mezi [[Neznašov]]em ([[Kořensko|Kořenskem]]) a [[Pašovicemi]]. Končily zde cestu vory z [[Lužnice (řeka)|Lužnice]] a [[Nežárka|Nežárky]] a převazovaly se na vltavský způsob. Zaniklo v roce 1924 v souvislosti s útlumem voroplavby.
*[[Podskalí (Praha)|Podskalí]] ([[Výtoň (Praha)|Výtoň]]) v Praze - většina dřeva zde končila a odvážela se ke zpracování, část se převazovala. Zpravidla se zde měnily party a dále pokračovali podskalští plavci.
=== [[Otava]] ===
*[[Čeňkova pila]] nad Rejštejnem, na soutoku [[Vydra (řeka)|Vydry]] a [[Křemelná|Křemelné]] – zřízeno 1864–1867. Nejvyšší místo, odkud se plavily vory na Otavě
*[[Rejštejn]] – na Paulině louce vaziště, pila, hospoda U Myších domků
*[[Radešov]] – cca 2 km za Rejštejnem
*[[Páteček]] pod Dlouhou Vsí, zhruba v polovině cesty mezi Rejštejnem a [[Sušice|Sušicí]]
*[[Žichovice]] (mezi Sušicí a [[Horažďovice]]mi) – vaziště s celoročním provozem u umělého [[kanál]]u postaveného roku 1850 ze starého ramene řeky. Místním plavcům se říkalo hamburáci, protože často plavili dřevo až do [[Hamburg]]u.
*[[Na bělidle]], [[Písek (město)|Písek]] – doloženo např. z roku 1949
*[[Štědronín]] – ostroh u ústí řeky Lomnice asi 12 km před Štědronínem – na zdejším vazišti se v roce 1953 natáčel film ''[[Plavecký mariáš]]''.
*[[Zvíkov]] – na pravém břehu [[Otava|Otavy]] před soutokem s Vltavou, pod hradem Zvíkov. V blízkosti byl [[přívoz]] a plavecký hostinec U Smrtů.
Šimanova, na Jemčině a před Pávkem byla zřízena vaziště vorů.
=== [[Nežárka]] ===
Usplavnil Adalbert Vojtěch Lann po roce 1822 - k vazištím se dřevo sváželo pomocí volů.
* [[Šimanov]]
* [[Jemčina]]
* před [[Pávkem]]
=== [[Pohořský potok]] (→ [[Černá (Malše)|Černá]] → [[Malše]] → [[Vltava]]) ===
* [[Baronův most]] - buquoyské vaziště nedaleko osady [[Leopoldov (Český Krumlov)|Leopoldov]], součásti [[Pohorská Ves|Pohorské Vsi]]. Dnes je z bývalé hájovny pension s názvem Baronův most.
=== [[Berounka]] ===
* [[Krašov]]
=== [[Sázava (řeka)|Sázava]] ===
* [[Zruč nad Sázavou]] - v 19. století doložena v místní kronice dvě vaziště
* [[Český Šternberk|Šternberk]] - doloženo v listině šternberského panství v roce 1638, užíváno do doby 2. světové války
* [[Iváň]] u [[Rataje nad Sázavou|Ratají nad Sázavou]] - doloženo v listině šternberského panství v roce 1712, užíváno do doby 2. světové války
* [[Hvězdonice]]
* [[Chrást nad Sázavu|Chrást]] u Týnce nad Sázavou
* [[Kaňov]] - levý břeh, pro panství Lešany
* [[Kamenný Přívoz]] - levý břeh, pro panství Lešany
* [[Medník]] - v roce 1897 pod názvem Mědník nad Babami u Pikovic
== [[Labe]] ==
* [[Pardubice]] - u ústí bývalé západního ramene Chrudimky
== Podívejte se také na: ==
*[[Voroplavba]]
*[[Voroplavba v Česku]] (včetně seznamu vazišť)
*[[Vor]]
*[[Seznam přívozů v Česku]]
== Externí odkazy: ==
[[Kategorie:Vodní doprava]]
[[Kategorie:Doprava v ČR]]
[[Kategorie:Lesnictví]]
[[Kategorie:ČeskoStanice, zastávky a terminály]]
| 