Po dobu [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]] se jako rádce Alexandra I. podílel na vzniku konstitučního [[Kongresové Polsko|Kongresového Polska]]. [[23. listopadu]] roku [[1814]] byl přijat do [[svobodní zednáři|zedářskézednářské lóže]] ''Svatyně Isis''. Od července toho roku stál v čele ''Civilního komitétu reformy'' a podílel se na přípravě konstituční ústavy. [[15. června]] [[1815]] se stal místopředsedou Pozatímní vlády. [[1. prosince]] téhož roku byl jmenován senátorem-vévodou Kongresového Polska. Posléze za vedení velkoknížete Konstantina, carova bratra, a carského komisaře ''Nikolaje Novosilcova'' byl odsunut z politických funkcí ve vládě a věnoval se správě vzdělávání. Po smrti Alexandra I. přešel ke konzervativní opozici.
