Westminsterské opatství: Porovnání verzí

m
m (r2.7.1) (robot přidal: tr:Westminster Abbey)
m (→‎Historie: sloh)
[[Opat]] a učení mnichové z opatství i vlivem blízkosti Westminsterského paláce hráli významnou úlohu u dvora. Opat byl velmi často v královských službách a ze své pozice zasedal ve Sněmovně lordů. [[Jindřich III. Plantagenet]] nechal opatství přestavět v [[gotika|gotickém]] stylu. Tyto stavební úpravy probíhaly v letech [[1245]] až [[1517]]. [[Jindřich VII. Tudor]] nechal roku [[1503]] postavit kapli věnovanou Panně Marii v pravoúhlém (perpendikulárním) stylu (nyní je označována jako kaple Jindřicha VII.).
 
Ačkoli bylo opatství za vlády [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]] zkonfiskováno a, roku [[1540]] uzavřeno a do roku [[1550]] byla přístupná pouze katedrála, její stykyspojení s královským dvorem jijej ochránily před zničením. V 40. letech [[17. století]] bylo opatství poškozeno puritány.
 
Opatství bylo navráceno řádu [[Řád svatého Benedikta|benediktinů]] za vlády katolické královny [[Marie I. Tudorovna|Marie I.]], ale roku [[1559]] královna [[Alžběta I.]] znovu opatství zabavila. Roku [[1579]] Alžběta Westminster určila jakoza královský majetek přímo podléhající panovníkovi a ustanovila kolegiátní chrám svatého Petra (chrám s připojenou kapitulou, v jejímž čele stojí [[děkan]]). Poslední opat byl ustanoven prvním děkanem.
 
Dvě západní věže opatství byly postaveny v období let [[1722]] až [[1745]] Nicholasem Hawksmoorem z portlandského [[vápenec|vápence]] ve stylu rané novogotiky. Další rekonstrukce probíhala v [[19. století]] pod vedením sira George Gilberta Scotta.
 
Do [[19. století]] bylo opatství třetím centrem vzdělanosti v [[Anglie|Anglii]] po [[Oxford]]u a [[Cambridge|Cambridgi]]. Zde byla přeložena první třetina [[Starý zákon|Starého zákona]], [[bible]] krále [[Jan Bezzemek|Jana]] a druhá polovina [[Nový zákon|Nového zákona]]. Nová anglická bible byla rovněž kompletována ve [[20. století]] v tomto opatství.
 
=== Legenda o vzniku katedrály ===
49

editací