Eduard Vyznavač: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Paia (diskuse | příspěvky)
Paia (diskuse | příspěvky)
Řádek 29:
Eduardova vláda je provázena mírem a prosperitou, faktická správa však vyžadovala shodu s třemi mocnými hrabaty: Godwinem, hrabětem z [[Wessex]]u, Leofricem, hrabětem z [[Mercie]] a Siwadem, hrabětem z [[Northumbrie]]. Eduardovy sympatie k Normanům rozhořčovaly stejně tak anglosaské jako dánské šlechtice a přiživovaly protinormanské nálady, vedené Godwinem. Zlomovým okamžikem bylo jmenování [[arcibiskup canterburský|arcibiskupa canterburského]], kdy Eduard odmítl Godwinova kandidáta a jmenoval arcibiskupem londýnského biskupa normanského původu.
 
Střet se vyhrotil během krvavých nepokojů mezi obyvateli [[Dover]]u a Eduardovým příbuzným [[Eustach II. z Boulogne|Eustachem, hrabětem z Boulogne]]. Godwin je odmítl potrestat, ale Leofric a Siward se postavili na královu stranu a Godwin byl nucen v září [[1051]] odejít do exilu i s rodinou do exilu. O rok později se hrabě Godwin vrátil i s armádou a přinutil krále, aby mu vrátil jeho titul a majetek a zbavil se normanských poradců. Godwin zemřel v roce [[1053]]. Jeho synu [[Harold II. Godwinson|Haroldovi]] se však podařilo shromáždit ještě větší majetek a po Eduardově smrti v lednu 1066 byl korunován na králekrálem. Trůn si však nárokoval také norský král [[Harald III. Hardrada]] a [[Vilém I. Dobyvatel|normanský vévoda Vilém]]. Poslední z nich byl nakonec úspěšný, [[Harold II. Godwinson|Harolda II. Godwinsona]] porazil v [[Bitva u Hastingsu|bitvě u Hastingsu]] a staljako se králemkrál spojujícímspojil normanské a anglické území.
 
== Kanonizace ==