Konstantin VII. Porfyrogennétos: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Úmrtí 10. století za použití HotCat |
infobox, posun obrázku |
||
Řádek 1:
{{Infobox panovník
[[Soubor:Porphyrogenetus.jpg|thumb|[[Ježíš Kristus|Kristus]] žehnající Konstantinu VII., řezba z roku 945]]▼
| barva =purple
| barva textu =white
| jméno =Konstantin VII.
| titul =[[Seznam byzantských císařů|východořímský císař]]
| obrázek =[[Soubor:GoldSolidusConstantinVIIPorphyrogenetos913-959.jpg|220px]]
| popisek = Konstantinův zlatý [[solidus]]
| vláda =[[913]]–[[959]]
| celé jméno =Konstantin VII. Porfyrogennetos
| předchůdce =[[Alexandr (císař)|Alexandr]]
| následník =[[Roman II.]]
| partner1 =Helena Lekapenos
| potomstvo = [[Roman II.]], Theodora
| dynastie =[[Makedonská dynastie (Byzanc)|Makedonská]]
| otec =[[Leon VI. Moudrý]]
| matka =Zoe Karbonopsina
| narozen =[[18. květen]] [[905]]
| místo narození = [[Konstantinopol]]
| úmrtí =[[9. listopad]] [[959]]
| místo úmrtí = Konstantinopol
|}}
'''Konstantin VII. Porfyrogennetos''' (tzn. ''„v purpuru zrozený“'') ([[18. květen|18. května]] [[905]] – [[9. listopad]]u [[959]]) byl oficiálně [[Byzantská říše|byzantským]] [[císař]]em v letech [[913]]–[[959]]. Učený [[císař]] se však více než vládnutí věnoval [[Literatura|literární]] činnosti. Zpočátku za něj vládla [[regent]]ská rada v čele s [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchou]] [[Nikolaos Mystikos|Nikolaem Mystikem]], v letech [[920]]–[[944]] jeho spolucísař a tchán [[Roman I. Lakapenos]]. Teprve po jeho smrti se Konstantin sám ujal vládních úkolů.
== Literární činnost ==
Konstantin VII. Porfyrogennetos se stal vůdčí osobností vzdělanců, kteří se věnovali [[encyklopedie|encyklopedickým]] pracím. To znamená, že prováděli rozsáhlou [[Excerpce|excerpční činnnost]], aby shromáždili z dosud napsaných děl souhrn poznatků potřebných pro výkon [[Intelektuál|intelektuálních povolání]] i vládní praxi. Inicioval pořízení výpisků z [[Řecko|řeckých]] historiků, od [[Hérodotos|Herodota]] až po jeho dobu. Z těchto výpisků bylo sestaveno 53 encyklopedií (zachovalo se jen několik v neúplné podobě). Měly přinášet poučení [[politik]]ům v oblasti [[Státní správa|státní správy]], [[vojenství]] apod. (byly to např. ''Výpisky O poselstvích'', ''O nástrahách'' ad.) Pořizovány byly také odborné encyklopedie, například zemědělská ''Geóponika'' zahrnula poznatky od [[Antika|antiky]] až po současnost ([[zemědělství]] považoval císař vedle vojenství a [[Církev|církve]] za velmi důležité pro chod státu).
▲[[Soubor:Porphyrogenetus.jpg|thumb|left|[[Ježíš Kristus|Kristus]] žehnající Konstantinu VII., řezba z roku 945]]
Konstantin osobně napsal několik spisů, jejichž základem byly jeho osobní zkušenosti a encyklopedická studia. Patří mezi ně oslavný životopis jeho děda [[Basileios I.|Basileia I.]], dílo ''O ceremoniích'' a práce ''K synu Romanovi'', známá pod latinským názvem ''De administrando imperio''. Práce o ceremoniích měla sloužit k řádné správě říše – podle císaře bylo zárukou její stability zachovávání starých [[Ceremonie|ceremonií]]. Myšlenka, že uchování [[Tradice|tradic]] přispěje k velikosti říše a její řádné zprávě, zůstala živá až do [[19. století]]. ''De administrando imperio'' obsahuje zprávy o zemích a národech sousedících s [[Byzantská říše|Byzancí]]. Vychází z tajných [[archiv]]ních dokumentů i zpráv císařských vyzvědačů a představuje praktickou encyklopedii [[Zahraniční politika|zahraniční politiky]]. Obsahuje například zprávy o [[Velkomoravská říše|„Velké“ Moravě]], pověst o třech synech knížete [[Svatopluk I.|Svatopluka]] ad. Vnitropolitické poměry chtěl císař zachytit v díle ''O [[Thema|thematech]]'', které však zůstalo ve fázi výpisků.
| |||