Trenčianske Teplice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Obce v okrese Trenčín za použití HotCat |
→Historie: přidána historie |
||
Řádek 35:
==Historie==
Podle staré pověsti léčivé prameny objevil chromý pastýř při hledání zatoulané ovečky. Narazil na malé jezírko s horkou vodou, ze kterého se šířil syrný zápach a již po několika koupelích v něm se uzdravil.
Místní teplé prameny museli znát začátkem našeho letopočtu jistě i germánské kmeny Markomanů a Kvádů, které zde žili. Snad o nich věděly i římské legie (nápis na Trenčanské hradní skále z roku 179). První písemná zmínka o pramenech však pochází až z roku 1247. Od 13. do 19. století patřilo území Trenčianských Teplic s termálními prameny majiteli Trenčanského hradu.
Největší zásluhu na rozvoji koupelí měl rod Ilezházů, kterému patřily 241 roků. Tehdy byly lázně jedněmi z nejvýznamnějšími v Rakousko-Uhersku. Roku 1835 koupil lázně vídeňský finančník Georg Snina, přebudoval je a zmodernizoval. Jeho syn Šimon dal postavit hotel a rozšířil lázeňská park, dcera Ifigenie nechala roku 1888 zřídlu „Sina“ nejvzácnější, dodnes zachovanou historickou památku – tureckou lázeň „Hamman“ v orientálním maurském stylu. Na konci 19. století začíná v městečku komplexní lázeňská péče. Roku 1909 byly lázně prodány maďarské akciové společnosti, ale již vzápětí po první světové válce se majitelem stala Československá akciová společnost. Ta posléze angažovala přední české architekty, zakladatele modernismu [[Jaromíra Krejcara]] a [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]]. Dle Krejcarova návrhu bylo postaveno jeho nejlepší dílo – sanatorium „Machnáč“. Fuchs zanechal ještě výraznější stopy: koupaliště Zelená žába a vypracoval několik urbanistických návrhů celého údolí a podílel se na přestavbě centrálních budov.
V letech [[1911]] až [[1923]] v Trenčianských Teplicích pracoval jako lékař [[Antonín Čapek]], otec [[Karel Čapek|Karla]] a [[Josef Čapek|Josefa Čapkových]]. Karel Čapek jej zde často navštěvoval a také zde tvořil. Při těchto příležitostech napsal řadu svých významných děl: [[Továrna na absolutno]], [[R.U.R.]], [[Loupežník (Čapek)|Loupežník]] a několik prvních kapitol románu [[Krakatit]].▼
▲V letech [[1911]] až [[1923]] v Trenčianských Teplicích pracoval jako lékař [[Antonín Čapek]], otec [[Karel Čapek|Karla]] a [[Josef Čapek|Josefa Čapkových]]. Karel Čapek jej zde často navštěvoval a také zde tvořil. Při těchto příležitostech napsal řadu svých významných děl: [[Továrna na absolutno]], [[R.U.R.]], [[Loupežník (Čapek)|Loupežník]] a několik prvních kapitol románu [[Krakatit]].
== Partnerská města ==
| |||