Druid: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Revert na verzi z 6. 4. 2011, 22:51, kdy ji uložil Yopie. Důvod: vkládání nedostatečně zdrojovaných informací, viz diskusi.
Řádek 12:
Druidové uctívali rovněž stromy, zejména [[Dub|duby]]. Posvátné byly tzv. ''[[Nemethon|nemethony]]'', neboli posvátné dubové háje, kam měli povolen vstup pouze tito kněží. Zde věštili a spojovali se s jiným světem. Byli to rovněž výjimeční „politici“, svým rozumem zamezili mnohým bratrovražedným válkám, které často mezi jednotlivými kmeny probíhaly. Jakmile se jednalo o vnější ohrožení, všichni táhli za jeden provaz.
 
Jak již bylo řečeno, druidové byli i keltskými kněžími. Keltové věřili v přírodní medicínu a posvátnou rostlinou jim bylo jmelí. Později, po střetu se středomořskými kulturami [[Starověký Řím|Říma]] a [[Starověké Řecko|Řecka]], přejali také jejich systém bohů. Nejvyšším bohem v jejich systému byl [[Taranis]]. Mezi další významné bohy patřil [[Lugh]] - dobrý bůh světla, [[Cernunos]], [[Epona]] a [[Sequana]]. Jako posvátná zvířata uctívali jelena, koně a kohouta. Představa,Svým žebohům keltštípřinášeli druidové vykonávali časté zvířecí či dokoncei lidské oběti, jevětšinou zcelavšak mylný<refobětovali name="one">Azvířata.A. Shwarz, R.P. Schweppe, W.M. Pfau - Léčivá síla druidů - ''Tajemství dlouhého života starých Keltů''</ref>, bohužel však velmi zakořeněný názor, který se dostal i do učebnic a některých odborných publikací. Druidové také sestavili komplexní systém cviků, který se nazývá ''[[Wyda|wyda]]''.
 
Keltští druidové nejsou jen náboženskými představiteli, ale jednalo se o keltskou inteligenci. Některé římské prameny uvádí, že se na druida studovalo až 20 let. Byla to velmi vážená vrstva lidí. Každoročně se scházeli ke svým sněmům v Carnutu, v městě na území dnešní Francie.
Řádek 20:
Je s podivem, že při současném stupni rozvoje poznání je mnoho publikací staršího vydání neustále opisováno a znovu vydáváno i s již vyvrácenými omyly a chybami. Už téměř tradicí se stalo psát (začal s tím patrně již římský historik [[Plinius]] ve svém díle [[Naturalis historia]]), že keltští druidi prý šestého dne v měsíci konali obřad léčící neplodnost. Při něm byli údajně obětováni dva bílí býci a druidi do svých bílých plášťů nasekali zlatým [[srp]]em [[jmelí]] z [[dub]]ů. Připravený nápoj měl vyléčit problémy s [[potence|potencí]].
 
Tedy: druidi skutečně bílé pláště nosili. Vše bílé bylo totiž Kelty považováno za posvátné, protože je toho v [[příroda|přírodě]] málo. Už z toho důvodu nikdy nebyli obětováni bílí býci. Za prvé byli posvátní a za druhé by také velice brzy došli, kdyby byli obětováni hned po dvou. Kromě toho by se také neměl kdo „postarat“ o zplození nových telat, jelikož býků je obecně daleko méně než krav. Za druhé, [[jmelí]]: to sice na [[dub]]ech roste, ale zcela výjimečně. Na dubech můžeme častěji najít jiného [[parazitismus|cizopasníka]], jmenuje se [[ochmet]]. Keltové sice považovali za posvátný jak dub, tak jmelí (dodnes v něm [[lékař]]i nalézají netušené léčebné účinky podobně jako v hadím jedu), ale je nepravděpodobné, že by jmelí sbírali na dubu. A onen záhadný srp? Dodnes nebyl na keltských nalezištích nalezen ani jediný exemplář. [[Zlato]] také vydrží v zemi daleko déle než např. [[železo]], přesto je železný srp při vykopávkách běžným nálezem. Posledním a nejdůležitějším faktem je to, že druidové odmítali používání zlata, protože měli za to, že vyrváním (nejen) tohoto kovu ze země se naruší tok přírodní energie v okolí, což by podle nich mělo neblahý vliv na lidskou podstatu existence. Tento omyl tedy není ničím jiným než výplodem příliš bujné Pliniovy fantazie. Přesto je dnes v řadě [[kniha|knih]] prezentován jako fakt.
 
== Zdroje ==
Sylvia a Paul Botheroydovi - ''Lexikon keltské mytologie''
 
<references />
 
== Externí odkazy ==