Antonio Gramsci: Porovnání verzí

Neúspěch [[dělnické rady|dělnických rad]] vedla u Gramsciho k přesvědčení potřeby vzniku [[komunismus|komunistické]] strany [[Vladimir Iljič Lenin|leninského]] typu. Skupina kolem L´Ordine NuevoNuovo, která soustavně napadala centristické vedení [[Socialistická strana Itálie|PSI]], se nyní spojila s ultralevou [[Amadeo Bordiga|Bordigovou]] skupinou absencionistů. Na sjezdu v [[Livorno|Livornu]] se 21. ledna 1921 menšinová část „čistých“ [[komunismus|komunistů]] oddělila od většinových „unitárních“ [[komunismus|komunistů]] a jiných skupin v [[Socialistická strana Itálie|PSI]] a založila vlastní [[Komunistická strana Itálie|Komunistickou stranu Itálie (PCd’I)]]. V čele strany stanul hlavní představitel absencionistů [[Amadeo Bordiga]], který se sice opíral o „právo prvorozenství“, když jeho frakce jako první usilovala o vytvoření čistě revoluční strany bez [[revizionismus|revizionistů]], jeho důraz na čistotu idejí, disciplínu a centralismus však podvazoval širší rozmach strany. Přes svou silnou pozici se Gramsci rozhodnutím strany podřizoval, nemohl ani jinak, proti [[Amadeo Bordiga|Bordigovy]] však např. podpořil militantní [[antifašismus|antifašistickou]] skupinu [[Arditi del Popolo]], která bojovala proti [[fašismus|fašistickým]] [[černé košile|Blackshirts]].