Erich Kulka: Porovnání verzí

O frankfurtském procesu s osvětimskými zločinci pojednává jeho dílo ''Soudcové, žalobci, obhájci''. Při tomto procesu v roce 1964 svědčil jakon Erich Kulkasám, tak jeho syn Otto [[Dov Kulka]] (1933), pozdější profesor historie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V jiných publikacích tohoto údobí jeho vědecké a literární tvorby zachytil Erich Kulka Eichmannův proces v Jeruzalémě[[Jeruzalém]]ě a jeho historická novela ''Útěk z tábora smrti'' popisuje útěk českého vězně [[Vítězslav Lederer|Vítězslava Lederera]] z „rodinného tábora“ v Birkenau a jeho pokus varovat [[Theresienstadtkoncentrační concentration camp|ghettotábor Terezín]] a světovou veřejnost o nacistické [[Genocida|genocidě]] Židů.

Za [[Srpen 1968|sovětské invaze]] v roce [[1968]] Kulka emigroval z [[Československo|Československa]] do [[Izrael]]e, kde pokračoval ve své výzkumné činnosti, na [[Hebrejská univerzita|Hebrejské univerzitě]] a v Památníhu holocaustu [[Jad Vašem]] v Jeruzalémě[[Jeruzalém]]ě. Výsledkem jsou historické studie, které poprvé v historii tematizovaly významnou účast českých a slovenských Židů v boji za osvobození Československa za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]: ''Židé v československé Svobodově armádě'' a ''Židé v československém vojsku na Západě''.

V Izraeli patřil k nejaktivnějším členům Sdružení československých imigrantů a Ligy izraelsko–československého přátelství. V roce [[1977]] spoluzakládal [[Muzeum tolerance Wiesenthalova Centra]] v [[Los Angeles]]. K dalším projektům patřilo založení světového sdružení přeživších Osvětim a vydávání časopisu „The Voice of Auschwitz Survivors“ anglicky, hebrejsky a německy.

Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] usiloval o oživení židovského života v Československu členstvím v pražské náboženské komunitě, účastí na mezinárodních konferencích a přednáškami v Čechách a na Slovensku. Do tohoto období spadají i nová rozšířená vydání shora uvedených knih a jiných českých publikací. Z jeho iniciativy byl postaven na místě nacisty vypálené synagogy v jeho rodném Vsetíně pomník a na kamenných deskách na zdi židovského hřbitova byla vyryta jména obětí holocaustu města Vsetína a jeho okolí. Do posledního roku svého života se aktivně podílel na znovuvybudování politických, vědeckých a kulturních styků mezi Izraelem a Českou republikou.