Miloslav Štědrý: Porovnání verzí

Miloslav Štědrý působil v odbojové skupině Ervína Nejdla jako radiotelegrafista. Organizace byla napojena na francouzskou tajnou službu [[SDECE]] se sídlem v rakouském [[Innsbruck|Innsbrucku]]. Bohužel skupina však byla řízena vysoce postavenými tzv. dvojími agenty pracujícími pro [[Státní bezpečnost]] Metodějem Skopalem a Bernardem Hruškou (později oba, pravděpodobně pod novou identitou, kterou od StB získali za zásluhy, zmizeli ve [[Francie|Francii]] a [[USA]]). Postupem času Štědrý rozpoznal léčku a začal rozplétat a odkrývat aktivity StB v rámci této skupiny. Zjistil, že se vlastně jednalo o důmyslnou akci [[StB]] s cílem kontroly podřízených složek [[StB|krajského velitelství StB]] [[Olomouc]] a [[Brno]]. Bohužel však již bylo příliš pozdě na to, aby dokázal včas zmizet. Přesto se mu však podařilo v květnu 1951 uprchnout estébákům při zatýkání v [[Ostrava|Ostravě]]. Na vlastní pěst se pak pustil do ozbrojené odbojové činnosti a snažil se zprostředkovaně upozornit ostatní členy organizace na rafinovanost vedoucích představitelů tzv. odbojové skupiny. Tou dobou přespával někdy nepozorovaně, ale někdy s plným vědomím u mnoha toveřských občanů. Zároveň připravoval akce, které měly zásadním způsobem narušit kolektivizaci v [[Tovéř|Tovéři]] a znepokojit tak [[Komunistická strana Československa|komunisty]] v obci. Za pomoci rafinované zpravodajské hry [[StB]](k dopadení Štědrého využila StB také Ervína Nejdla), byl však odzbrojen a zadržen v červnu 1951 u [[Přerov|Přerova]] při odchodu do [[Rakousko|Rakouska]]. Na vlastní kůži poznal drastické vyšetřovací metody vyhlášených sadistů Housírka či Drabiny v olomoucké vyšetřovací vazbě StB. Tzv. vyšetřovatelé se snažili získat ze Štědrého informace o lidech, kteří mu byli nápomocni. Štědrý nikdy nesdělil estébákům víc než to, co sami již věděli. Po jednom z krutých výslechů, při kterém mu byly hašeny cigaretové nedopalky o obličej a dřevěnou tyčí rozbíjena chodidla, uvolnil ve své cele mříž a v noci 11. 7.července 1951 se mu podařilo, jako jedinému v celé historii olomoucké vyšetřovací vazby (v současnosti Žižkovo náměstí), uprchnout. Využil nepozornosti strážců a momentu překvapení. Po útěku přes městské kanály se dostal do relativního bezpečí. První dny přežil prakticky jen díky bezmezné podpoře známých v [[Tovéř|Tovéři]]. Štědrý se poté nějakou dobu skrýval ve stodolách v [[Dolany (okres Olomouc)|Dolanech]] či [[Tovéř]]i. Rodný dům č. 4 byl neustále ve dne i v noci hlídán a to jak příslušníky [[StB]] tak některými z místních pomocníků. Později se přesunul do lesů nad obec, kde si vybudoval úkryty. Po nocích pozoroval příslušníky [[StB]] jak chystají léčky a provádí domovní prohlídky v obci. Pomocí mrtvé schránky umístěné na rodinném hrobě v Dolanech komunikoval se svojí sestrou a získával informace o dění v obci. Opět začal připravovat akce, kterými by narušil co možná nejvíce [[Komunizmus|komunistické]] represe v obci. Nikdo nikdy nevěděl, kde se vyskytuje a kdy a kde se opět objeví. Mezi příslušníky [[StB]] vyvolávala jeho činnost obavy. 3. 8. 1951 narazil při noční návštěvě svého bydliště, kam pronikl přes zahradu, na příslušníky [[StB]], kteří na něj číhali v zahradě u domu. Z přestřelky, která následovala, dokázal uprchnout a podle záznamů z archivu Státní bezpečnost od tohoto data zintenzívnila střežení obce a povolaly se další jednotky. Okruh spolehlivých lidí se však nadále zužoval. Je nutné podotknout, že také díky ochotným spolupracovníkům StB z Toveře a Dolan. Štědrý si v důsledku docházející munice a chybějících zdrojů naplánoval odchod do západního sektoru, kde chtěl západní zpravodajské agentury informovat o dvojitých agentech a praktikách StB. Tuto svou cestu plánoval zrealizovat za pomoci kamaráda z [[Tovéř|Tovéře]], který pracoval v ČSD. Požadoval umožnit cestu rychlíkem do Českých Budějovic, kde hodlal proniknout přes hranice. Tzv. kamarád však vše ohlásil na [[StB]] v [[Olomouc]]i a tak byl dne 11. října 1951 zatčen na [[nádraží]] v [[Zábřeh na Moravě|Zábřehu na Moravě]].