Verze z 22. 5. 2011, 12:49 editovat Luckas-bot (diskuse \| příspěvky) 248 204 editací m r2.7.1) (robot přidal: et:Kaar ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 8. 2011, 10:58 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m r2.5.2) (robot přidal: el:Αψίδα změnil: et:Kaar (arhitektuur); kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 4: == Popis a funkce == [[Soubor:Bågvalv.png\|left\|400px\|thumb\|1. Závěrečný klenák, 2. Klenák, 3. Pateční klenák, 4. Pateční spára, 5. Pata oblouku, 6. Nosná zeď, 7. Vrchol oblouku, 8. Výška (vzepětí) oblouku, 9. Rozpon oblouku]] Nejjednodušší konstrukce nadpraží otvoru, vodorovný [[nosník]], je namáhán v horní polovině průřezu tlakem a v dolní tahem. [[Cihla]], kámen i zdivo mají vysokou pevnost v tlaku, ale malou v tahu. Vodorovný kamenný nosník ([[architráv]]) je proto použitelný jen pro velmi malé rozpony. Poměry se výrazně zlepší, pokud se dva nosníky opřou o sebe a vytvoří trojúhelníkovou klenbu (~~viz Druhy~~vizDruhy kleneb). Z hlediska tvaru a působení sil si lze ideální klenební oblouk představit jako obrácené [[lano]], v němž místo tahu působí pouze tlaky.<ref>http://trako.arch.rwth-aachen.de/downloads/rottke/V-Bogen/index.html </ref> Jako volně visící lano, také ideální oblouk má tvar [[řetězovka\|řetězovky]] (''Gateway Arch'', [[Saint Louis]]), případně [[parabola (matematika)\|paraboly]]. Pro zděný oblouk paradoxně platí, že je pevný pouze při stálém zatížení, které brání vzájemným posunům kamenů nebo cihel. U mostních oblouků a ocelových, případně i železobetonových konstrukcí vůbec hraje významnou roli také to, zda jsou konce oblouku pevně vetknuty, anebo zda mají dva, případně i více kloubů. == Konstrukční problémy == Řádek 14: # součástí tohoto systému jsou u vícelodních staveb vedlejší lodi zhruba poloviční výšky, které stranové síly pomáhaly zachytit; renesanční sloh: boční síly jsou navzájem eliminovány dřevěným nebo ocelovým táhlem v patě klenby; * barokní sloh: táhla jsou přesunuta na rub klenby, aby nerušila ~~vizuální~~vizální dojem zaklenovaného prostoru;<ref>Toto rozdělení je samozřejmě zjednodušené. Dřevěná táhla mezi patami kleneb jsou například v některých benátských gotických kostelích ([[:it:Basilica di Santa Maria Gloriosa dei Frari]] ,[[:it:Basilica dei Santi Giovanni e Paolo (Venezia)]]).</ref> Hotová klenba je sice velmi pevná, během stavby je však většinou podpírána přesným tvarovým [[bednění]]m<ref>[http://www.sedlec.info/oprava_katedr%C3%A1ly.htm Příklad zdění klenby bez bednění]</ref>. Kamenné oblouky kromě toho vyžadují neobyčejně přesné zpracování jednotlivých kamenů, které se děje na zemi a nedá se pak už příliš upravovat. Rozkreslování klenebního oblouku na jednotlivé kameny se nazývá kamenořez. Jednotlivé kameny se někdy zajišťují proti posunutí kovovými sponami, drážkami na styčných plochách, do nichž se nalévá malta nebo olovo, v moderní době i provléknutými ocelovými lany. Řádek 54: {{commonscat\|Arch\|Oblouk}} === Reference === <references /> === Související články === * [[Římský oblouk]] Řádek 70: * [[Jaroslav Herout]]: ''Slabikář návštěvníků památek'', Praha, SSPPOP, 1978 {{překlad\| jazyk = en\| článek = Arch\|~~revize~~reviz=252391049\| jazyk2 = de\| článek2 = Bogen (Architektur)\|~~revize2~~reviz2=53154278}} [[Kategorie:Opěrné prvky]] Řádek 92: [[da:Bue (bygningsdel)]] [[de:Bogen (Architektur)]] [[el:Αψίδα]] [[en:Arch]] [[eo:Arko (arkitekturo)]] [[es:Arco (arquitectura)]] [[et:Kaar (arhitektuur)]] [[eu:Arku (arkitektura)]] [[fa:تاق قوسی]]

Oblouk (architektura): Porovnání verzí