'''Úrok z prodlení''' je [[platba]], která náleží [[věřitel]]i, pokud [[dlužník]] nesplnil své povinnosti a včas nesplatil svůj [[peníze|peněžitý]] [[závazek]]. Nejedná se o sankci, ale o náhradu ceny peněz (tedy náhrada za věřitelovu nemožnost jimi kke dni splatnosti disponovat). Nárok na úrok z prodlení vzniká věřiteli nezávazně na důvodech, které vedly k nesplnění včasného závazku. Věřitel je povinen zaplatit úrok dnem, kdy nedodržel [[datum splatnosti]], až do dne zaplacení.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/40/1964/517 To§ vše517 samozřejměodst. za2] podmínky,zákona žeč. úroky40/1964 zSb., prodleníobčanský jsou součástí splátkové smlouvy.zákoník</ref>
Výše [[úrok]]u z prodlení může být [[smlouva|smluvně]] dohodnuta (např. ke každému dni po datu splatnosti – pohybuje se řádově v [[promile]] – nebo měsíčně – pohybuje se max. v několika procentech) nebo vyplývá ze [[zákonprávní (právo)předpis|zákonprávního předpisu]]a ([[repo sazba]] + 7 % bodů<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/142/1994/1 § 1] nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku</ref>). Základem pro výpočet úroku je částka peněžitého závazku (ke které se úrok z prodlení s každým nedodrženým datem splatnosti přičítá, takže ve skutečnosti opisuje dlužná částka mírnou [[exponenciální funkce|exponencielu]]). Pokud úrok přesáhne přiměřenou míru, je obvykle [[soud|soudně]] nevymahatelný. Soud může úrok z prodlení snížit nebo i zrušit. Je v zájmu dlužníka, aby úroky z prodlení nenavýšily dlužnou částku do výše, ve které ji nebude schopen splácet – jedna z možností je dohodnutí [[splátkový kalendář|splátkového kalendáře]].
