Rutherfordův model atomu: Porovnání verzí

V letech [[1909]]-[[1910]] prováděli [[Johannes Wilhelm Geiger|Hans Grieger]] a [[Ernest Marsden]] rozptylové experimenty s [[Alfa částice|alfa]] a [[Beta částice|beta částic]].<ref>H. Geiger, E. Marsden, Proc. Roy. Soc., '''82''' (1909) 495; http://plato.if.usp.br/~fnc0404d/Geiger-1909.pdf; H. Geiger, Proc. Roy. Soc. '''83''' (1910) 492. </ref>

Mimo jiné ozařovali alfa částicemi zlatou a platinovou fólii, jejichž tloušťka byla v řádu 10^-7 metrů (cca 10000 atomových vrstev). V těchto experimentech zjistili, že většina alfa částic není atomy fólie příliš ovlivněna a že střední odchylka od původního směru pohybu alfa částic způsobená fólií je přibližně 1°. Nicméně si Geiger a MardsenMarsden všimli, že určité množství alfa částic (cca 1 z 8000) neprošlo fólií a byly rozptýleny o úhel větší než 90°. Tento poznatek byl rozhodující pro pozdější Rutherfordovu interpretaci experimentu a vytvoření planetárního modelu atomu.