Velehradská lokalita vyvolala řadu diskuzí, sporů a protichůdných [[názor]]ů (často [[kontroverzní]]chprotichůdných) o svém historickém významu, jako [[aglomerace]] Starého Města s okolím. Podle místní tradice je spojována od počátku svého vzniku se sídlem velkomoravských vládců a byla církevní metropolí [[Metoděj]]ova [[arcibiskupství]]. Mnoho [[badatel]]ů se snažilo najít skutečný stav problematiky, mnohdy romanticky přikrášlený, archeologickým průzkumem v terénu či srovnávacími jazykovými metodami. [[Diskuze]] a polemiky trvaly řadu desetiletí bez podstatné [[konkluze]]. Situaci ztěžoval fakt, že se nebylo možné opřít o [[solidní]] výsledky archeologického průzkumu, a řada mýtů a teorií přetrvávala prakticky až donedávna. Průzkum stěžuje nejen samotná hustě zalidněná oblast (neblahé [[Povodně na Moravě a Odře (1997)]] měly i pozitivní přínos, umožnily totiž [[průzkum]] řady dříve zastavěných míst Starého Města), stavební činnost, těžba nerostů, zemědělská činnost, [eroze], ale také nedostatek financí, převážně.
Místní [[tradice]] vycházela z různých zpráv v kronikách a listinách, které byly často ale neúplné. Z legendy o sv. Metoději se např. dovídáme, že:
