Horní město: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (robot přidal: eo:Minejurbo |
+Příbram |
||
Řádek 6:
Horní města měla, a některá z nich doposud mají, specifický [[urbanismus]]. Často totiž nebyla vysazována na pravidelném rastru ulic s čtvercovým či obdéným [[náměstí]]m, ale podél cest k jednotlivým [[štola|štolám]], takže působí dojmem [[rostlé sídlo|rostlých sídel]]. Jejich půdorys je proto dnes někdy mylně chápán jako poněkud chaoticky utvářený. Příkladem je [[půdorys]] [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. V bývalých horních městech jsou často dochovány velmi náročně řešené [[měšťanský dům|měšťanské domy]], například [[Kamenný dům v Kutné Hoře]], velice nákladně vybavené [[radnice]], [[kostel]]y atp.
Nejvýznamnějším horním městem Čech byla Kutná Hora, do jehož [[Vlašský dvůr|Vlašského dvora]] byla po [[mincovní reforma|mincovní reformě]] [[Václav II.|Václava II.]] soustředěna veškerá [[ražba mincí]]. Údajně nejstarším horním městem byla [[Jihlava]]. Velmi důležitou roli hrály i [[rudné doly na Příbramsku|rudné doly v Příbrami]] ze 14. století, kde se těžilo především [[stříbro]] a [[olovo]].
[[Soubor:Rudofov (znak).gif|thumb|upright 0.5|left|Zkřížená hornická kladívka ve znaku Rudolfova]]
Bývalá horní města lze často dodnes identifikovat podle jejich názvu. Zpravidla se v něm objevuje slovo ''hora'' ([[Kutná Hora]], [[Hora Svatého Šebestiána]], [[Hora Svaté Kateřiny]]) či ''hory'' ([[Zlaté Hory]], [[Stříbrné Hory]], [[Kašperské Hory]], [[Hory Matky Boží]]), případně ''horní'' ([[Horní Slavkov]], [[Horní Blatná]], [[Horní Město]]). V tomto případě je však nutné odlišit města a obce, která jsou „horní“ pouze svou polohou, například [[Horní Planá]], [[Horní Stropnice]]. V těchto případech je ovšem [[adjektivum]] „horní“ téměř vždy mladším rozlišovacím doplňkem původního jednoslovného názvu. Těžbu drahých kovů může název vyjadřovat i jinak ([[Stříbro]], [[Zlaté Hory]], [[Stříbrné Hory]])
| |||