Feromagnetismus: Porovnání verzí

'''FerromagnetismusFeromagnetismus''' je jev, kterým materiál může vykazovat spontánní [[magnetizace|magnetizaci]] a je jednou z nejsilnějších forem [[magnetismus|magnetismu]]. Je odpovědný za většinu magnetických reakcí vyskytujících se v každodenním životě a (včetně speciálního případu [[ferrimagnetismus|ferrimagnetismu]], níže) je základem pro všechny [[permanentní magnet]]y (stejně jako pro kovy, které jsou k nim znatelně přitahovány).

Látka vykazující feromagnetické vlastnosti se označuje jako '''ferromagnetikumferomagnetikum''' nebo '''feromagnetická látka'''.

== Podstata ferromagnetismuferomagnetismu ==

Ve feromagnetických látkách (ferromagnetikáchferomagnetikách) vznikají tzv. [[magnetická doména|magnetické domény]] – tzv.Weissovy domény, což jsou "myšlené" oblasti v nichž jsou [[magnetický dipól|magnetické dipóly]] shodně orientovány. V nepřítomnosti vnějšího [[magnetické pole|magnetického pole]] je směr [[magnetický moment|magnetických momentů]] jednotlivých domén různý a výsledný magnetický moment látky je tedy [[nula|nulový]]. Ve slabém magnetickém poli dochází k rozšiřování hranic domén, jejichž dipólový moment je orientován ve směru vnějšího magnetického pole, což vede k poměrně značnému zesílení vnějšího magnetického pole. Při vyšší intenzitě vnějšího magnetického pole se magnetické dipólové momenty domén natočí skokem do [[krystalografie|krystalografického]] směru, který je nejblíže směru vnějšího magnetického pole. Ve velmi silných vnějších magnetických polích se magnetické momenty domén postupně natáčí do směru vnějšího magnetického pole a další zvyšování vnějšího magnetického pole již vede pouze k zesilování vnějšího pole, které je shodné s vlivem [[paramagnetická látka|paramagnetické látky]]. Zesílení magnetického pole ve feromagnetické látce je tedy závislé na [[intenzita megnetického pole|intenzitě]] vnějšího magnetického pole.

Původně se termín '''ferromagnetferomagnet''' používal pro jakýkoli materiál, který mohl vykázat spontánní magnetizaci: čistý magnetický moment za absence externího [[magnetické pole|magnetického pole]]. Tato obecná definice se stále používá. Později byly ale identifikovány různé typy spontánní magnetizace, kde existuje víc než 1 magnetický iont na [[základní buňka|základní buňku]] materiálu, což vedlo k striktnější definici „ferromagnetismu“„feromagnetismu“, která se často používá na jeho odlišení od ferrimagnetismu. Podrobněji, materiál je „feromagnetický“ v tomto užším smyslu jen když ''všechny''„všechny“ jeho magnetické ionty přidají pozitivní příspěvek k čisté magnetizaci. Jestliže některé magnetické ionty ''odebírají''„odebírají“ z čisté magnetizace (jsou-li částečně ''anti''-uspořádány), pak je materiál „ferrimagnetický“. Jsou-li ionty anti-uspořádány kompletně a tedy mají nulovou čistou magnetizaci i přes magnetické uspořádání, pak je to [[antiferromagnetantiferomagnet]]. Všechny tyto efekty uspořádání se vyskytují jen při [[teplota|teplotách]] pod určitou kritickou teplotou, nazývanou [[Curieho teplota]] (pro ferromagnetyferomagnety a ferrimagnety) nebo [[Néelova teplota]] (pro antiferromagnetyantiferomagnety).

== FerromagnetickéFeromagnetické látky ==

Mezi ferromagnetickéferomagnetické látky patří např. [[železo]], [[nikl]], [[kobalt]] nebo některé [[slitina|slitiny]].

=== Ferrimagnetické látky ===

== DoporučenéSouvisející články ==

* [[AntiferromagnetismusAntiferomagnetismus]]

* [[FerromagnetickáFeromagnetická interakce]]