Jeremjáš: Porovnání verzí

Život a prorocká činnost Jeremjáše jsou velmi těsně spjaty s dobou těsně předexilní a [[Babylon|babylónsk]]ého zajetí. Nebyl moc oblíbený. Tvrdě kritizoval [[Josijáš]]ovu náboženskou reformu (šlo o to, že byla zrušena všechna božiště a obětiště mimo Jeruzalém, smělo se obětovat jen Hospodinu a jen v Jeruzalémském chrámu). Po jedné takové kritice jej málem přizabili, byl mu zakázán vstup do chrámové čtvrti, otočilaodvrátila se od něj jeho rodina, vesnice, nesměl kázat a jeho spisy byly páleny. Navazuje na myšlenky [[Ozeáš]]e a [[Izajáš]]e. Kritizoval chtivost, hlásal, že právě ona bude cestacestou k záhubě. Ale dával také naději. Víme toho o něm velmi mnoho, protože vše diktoval svému písaři [[Báruch]]ovi.

Etapa, kterou komentuje Jeremjáš ve své díle, je dobou, kdy se začíná čím dál vícevíc prosazovat Babylónskábabylónská moc (v čele král [[Nebukadnesar II.|NabukadnezarNebukadnezar]]). Postupně se rozpadá mohutná [[asyrská říše]] a také Egypt na tom není mocnijak růžově. [[Bitva u Karkemíše]] je rozhodující, Egypt prohrávápodléhá s BabylónemBabylónu, díky čemučemuž se Nebukadnezar dostává na přední pozici moci v regionu. Jeruzalém padl pod náporem Babylónu roku 597 př. n. l. Král [[Jójakín]], který vládl v JerusaléměJeruzalémě, jebyl spolu s každým, kdo můžemohl něčím přispět, přesídlen do Babylónu.

Jeremjáš staví jako důvod toho všeho právě neposlušnost Izraelitů. Je zde krásně vidět paralela s Izajášem a OzeašemOzejášem, kteří také kritizovali velké lpění na osobním prospěchu a vlažnou víru v Boha. Podle Jeremjáše si jsou jen oniIzraelité sami strůjci svého ohrožení. Za tyto myšlenky sklízísklízel velkou kritiku. Staví Nabukadnezara do pozice božího záměru, který skrzmá skrze utrpení, má přimět lid, dátaby se dal na správnou cestou. Zde se ukazuje další část jeho poselství – naděje. „Izrael zůstává stále božímvyvolencem vyvolencem“Boha“.

Jeremjáš ve svém díle nastiňuje lidu, co s ním Bůh zamýšlí. Obrazně vykresluje, jaký je pravý důvod věcí budoucích. Většina jej odsoudilaho za tyto myšlenky odsoudila, ale byl to jen pověstný poslední hřebík do rakve. Musí přijít vystřízlivění a náprava. Bude to bolestivý proces, který si alevšak po nesčetných varováních vynutili sami. Není zde jiné cesty. Důležitá je v díle role naděje. Stále existuje. Bůh jeIzraelity neopustil, jen ví, že jižuž neexistuje jiná cesta k nápravě. IzraelciIzraelité to musí pochopit a napravit se. Pochopení je nedílná součást tohoto procesu. Jen zjištění důvodů, může dopomocidopomoct k obrodě. Jeremjáš říká, že bůhBůh je stále nad námi, a dílo, které zdetu zanechal, je přípravou nak tomu, co je nevyhnutelné. Jeremjáš pochopil, že Židé, kteří se po porážce museli vystěhovat do exilu, věří více v bohaBoha, víceuž proto, zaby důvoduzachovali uchovánísami sebe sama. Po bolestivé operaci, konečně nastává náprava a návrat k BohuHospodinovi.