Pražský mír (1866): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
m -vel.pís. |
||
Řádek 1:
Termínem '''pražský mír''' označujeme ''mírovou smlouvu'' z [[23. srpen|23. srpna]] [[1866]], uzavřenou mezi [[Prusko|Pruskem]] a [[Rakousko|Rakouskem]] jež ukončila [[Prusko-rakouská válka|Prusko-rakouskou válku]]. V ní byla zanesena ujednání, která byla již dříve naznačena v [[Předběžný mír|předběžném míru]] z [[Mikulov]]a (26. července 1866) o novém uspořádání německy mluvícího obyvatelstva.
Mírová smlouva z Prahy potvrdila konečnou platnost rozpuštění [[Německý spolek|Německého spolku]]. Rakousko muselo souhlasit s tím, že německé vztahy byly znovuvytvořeny bez jeho spolurozhodování. V [[Severní Německo|Severním Německu]] provedlo Prusko rozsáhlé [[Anexe|zábory]]: [[Panovník|
Rakousko, jež do té doby nemuselo (s výjimkou [[Benátky|Benátek]]) přijmout žádné územní ztráty, uznalo již 18. srpna 1866 vytvořený [[Severoněmecký spolek]] a tím i nadvládu Pruska v Severním Německu. Akceptovalo rovněž budoucí „národní sloučení“ Severoněmeckého spolku se sdruženými jihoněmeckými státy [[Bavorsko|Královstvím Bavorským]], [[Württembersko|Württemberskem]], [[Bádensko|Bádenskem]] a [[Hessen-Darmstadt]]skem, přičemž však němela být porušena jejich „mezinárodně nezávislá existence“. [[Otto von Bismarck|Bismarck]] uznal linii řeky [[Mohan]]u jako hranice pro pruský vliv především s ohledem na [[Francie|Francii]]. Nicméně tato linie byla již na přelomu léta a podzimu 1866 překročena, a sice uzavřením [[Svazek pro vzájemnou ochranu a vzdor|Svazku pro vzájemnou ochranu a vzdor]] mezi Pruskem a čtyřmi jihoněmeckými státy. Zpočátku plánované vzájemné sjednocení jihoněmeckých států, do tzv. ''Südbundu'' (Jižního spolku), se v praxi neuskutečnilo.
| |||