Staroegyptské názvy Egypta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Kemet: drobná úprava věty (po předchozí úpravě zněla kostrbatě.
drobné úpravy
Řádek 1:
'''Staroegyptské názvy Egypta''' se v ničem nepodobají tomu, jak tuto zemi nazýváme dnes. V minulosti mívaly státy, nebo území na nichž se státy nacházely, poněkud odlišná jména, než jaká mají dnes. A čím vzdálenější minulost, tím propastnější se zdá být rozdíl mezi současným a tehdejším názvem daného území. Ani Egypt v tomto není výjimkou.
 
I naše současné označení má své kořeny v egyptštině, avšak původně to s názvem této země nemělo nic společného. Původně šlo totiž o označení pro [[Ptah]]ův [[Egyptský chrám|chrámový komplex]] v městě [[Mennofer]] (řecky Memfis) který byl nazývám "'''''Palác Ptahovy [[Ka]]'''''„ což se v egyptštině řekne přibližně “''hat ka ptah''„. Z tohoto názvu se však během staletí stal nový výraz (podobně jako v češtině se z půl dne stalo poledne), který se mohla vyslovovat přibližně “''hykupta''".
 
V této podobě se s tímto označením setkali [[Řekové]]. Přizpůsobili si jej svému jazyku a začali jej používat k označení celé země a dokonce k tomu i měli mýtus, v němž je to vlastně jméno egyptského krále, po němž se nazývá i celá zem. Tento řeky zkomolený název zněl '''[[Aigyptos|AIΓYΠTOΣ]]''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkali [[Římané]], převzali jej a přizpůsobili si jej zase svému jazyku a tak vzniklo '''[[Aegyptus|ÆGYPTVS]]''' (Égyptus), což byl později (když se Egypt stal součástí [[Římská říše|Impéria]]) i oficiální název provincie. A z toho je pak odvozen náš současný název [[Egypt]], podobně jako z latinské předlohy vycházejí i v řadě dalších jazycích.
 
Sami Egypťané však svou zemi nazývali jinak. A neměli pro ni jen jeden název, ale hned několik a každý z nich vyjadřuje, jak Egypťané svou zem vnímali a co pro ně znamenala. (viz níže)
Řádek 24:
| počet stran = 144
| strany = 18
}}</ref> nebo taktéž chybně jako ''Ta Kemet''. V překladu znamená „'''''Černá země'''''“ a je odvozen od černého úrodného bahna, které bylo (až do postavení [[Asuánská přehrada|Asuánské přehrady]]) přinášeno každoročními záplavami na [[Nil]]u a které bylo pro egyptské zemědělství nepostradatelné. Už sám [[Hérodotos|Herodotos]] o Egyptu napsal, že jestje darem Nilu. Pochopil, že bez této řeky a jejích každoročních záplav by Egypt nikdy nemohl být tím čím byl (pokud by vůbec byl) a zcela nepochybně si toho byli vědomi i sami Egypťané.
 
Ačkoliv neměli žádné božstvo, které by bylo ztělesněním Nilu jako takového, ve své mythologii měli odkazy na jeho záplavy. Bůh [[Hapi]], uctívaný v podobě býka (Řeky nazývaného Apis), byl bohem., jenž představoval plodnou sílu těchto záplav. Jiný bůh, [[Chnum]], podle jejich představ sídlil v prvním [[Nilské katarakty|kataraktu]], odkud řídil sílu záplav.
 
Egypťané si byli dobře vědomi významu, jaké pro ně záplavy a jimi přinášené úrodné bahno měly. Natolik si toho byli vědomi a natolik před tím měli úctu, že se úrodná síla těchto záplav dostala i do jména, kterým Egypťané nazývali svoji zem. Název sám tvoří opozitum pro ''Dešret'', což by se analogicky dalo přeložit jako ''rudá země''. Tímto pojmem byly označovány pouště obklopující Egypt podle barvy sluncem rozpáleného písku. Pouště už Egypťané za součást svojí země nepovažovali.
Řádek 39:
I v příběhu Egypťana [[Sinuhet]]a je patrná tato láska k rodné zemi. Není tím však míněna [[Mika Waltari|Waltari]]ho kniha, nýbrž staroegyptská povídka "[[Vlastní životopis Sinuhetův]]" který sepsal sám Sinuhet v polovině [[Starověký Egypt|Střední říše]]. Sinuhet utekl z Egypta, po mnoha letech se však nakonec rozhodl do své země vrátit, aby v ní, po své smrti, mohl být pohřben. Pro Egypťany byla myšlenka, že by byli pohřbeni jinde než v Egyptě, strašlivá a proto bylo vyhnanství jedním z nejtěžších trestů, protože to pro odsouzeného znamenalo, že nebude moct být pohřben v zemi svých předků a svých bohů.
 
=== Ta NutjeruNeteru ===
[[Soubor:Ta Nutjeru.jpg|hieroglyphický zápis "Ta Nutjeru"]]