Beer Ševa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m op.moše
Řádek 22:
| rok = 2010
| hustota = 2220,6 (r.2008)
| starosta = [[Rubik DanilovichDanilovič]] ('רוביק דנילוביץ')
| web = www.beer-sheva.muni.il
}}
Řádek 30:
| url = http://gis.cbs.gov.il/Website/yishuvim/yishuvim_2009/XLS/bycode.xls
| jazyk = hebrejsky
| datum přístupu = 2011-01-06}}</ref>) je [[Městská rada (Izrael)|město]] v [[Izrael]]i v [[Jižní distrikt (Izrael)|Jižním distriktu]]. Starostou je [[Rubik DanilovichDanilovič]]. S populací přes 190&nbsp;000 obyvatel jde o sedmé nejlidnatější město v Izraeli.
 
Je administrativním centrem izraelského jihu a domovem [[Ben Gurionova univerzita v Negevu|Ben Gurionovy univerzity v Negevu]], [[Lékařské centrum Soroka|lékařského centranemocnice Soroka]] ači místního symfonického orchestru.
 
V pobiblické době Beerševa získala na významu v 19. století, kde zde [[Osmanská říše|osmanští Turkové]] postavili oblastní policejní stanici. BeerševaPo seroce rychle1948, rozrostlakdy vbylo malédobyto městoIzraelem, adošlo běhemk [[prvnívýznamnému světovározvoji válka|prvníměsta. světovéVelkou války]]část sejeho stalapopulace strategickýmtvoří bodem.[[židovský Vexodus rocez 1947arabských bylazemí|Židé, tehdykteří jakoutekli převážněz arabskéarabských město,zemí]] přiřčena,po podleroce [[plán1948, OSNa nav rozdělení90. Palestiny|plánuletech OSN20. nastoletí rozděleníměsto Palestiny]],zaznamenalo arabskémuvelký státu. Popříliv [[DeklaraceŽidé nezávislostiv Státu IzraelEtiopii|vyhlášeníetiopských nezávislostiŽidů]] (14.a květnaŽidů 1948),ze napadlyzemí armádybývalého sousedních[[Sovětský arabskýchsvaz|Sovětského zemísvazu]]. IzraelMěsto aobklopuje Beerševamnožství sesatelitních stalaměsteček významným(suburbií), strategickýmvčetně apřevážně logistickýmžidovských, bodemjako jsou [[egyptOmer]]ské, armády.[[Lehavim]] Město bylo dobyto Izraelskými obrannými silami 21. října 1948 vea [[prvníMejtar]], arabsko-izraelskáa válka[[beduíni|válcebeduínských]], zajako nezávislostjsou [[Rahat]] při, [[operaceTel JoavŠeva|operaciTel Joavas-Sabi]] a od té doby zůstalo v izraelských rukách[[Lakija]].
 
Po roce 1948 došlo k významnému rozvoji města. Velkou část jeho populace tvoří [[židovský exodus z arabských zemí|Židé, kteří utekli z arabských zemí]] po roce 1948, a v 90. letech město zaznamenalo velký příliv Židů z [[Etiopie]] a zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Město obklopuje množství satelitních městeček (suburbií), včetně převážně židovských, jako jsou [[Omer]], [[Lehavim]] a [[Mejtar]], a [[beduíni|beduínských]], jako jsou [[Rahat]], [[Tel Ševa|Tel as-Sabi]] a [[Lakija]].
 
== Etymologie ==
Řádek 52 ⟶ 50:
Ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] v knize [[Genesis]] byla Beerševa popsána jako místo, kde byla složena přísaha o míru mezi [[Abrahám]]em, respektive [[Izák]]em, a [[Pelištejci]].
 
Poslední obyvatelé Beerševy byli [[Byzantská říše|Byzantinci]], kteří město opustili v 7. století, po dobytí města [[Arabové|Araby]] Beerševa velice rychle zpustla. V 19. století ji evropští cestovatelé popisovali jako zničenou, pouze s jedinou studnou a několika beduínskými obyvateli žijícími v blízkém okolí. O rozvoj města se začali starat až [[Osmanská říše|osmanští Turci]] na přelomu 19. a [[20. století]]. Kvůli kontrole [[Beduíni|Beduínů]] postavili na konci 19. století policejní stanici a později i železniční stanici se spojením do [[Gaza|Gazy]] a [[Aškelon]]u. V průběhu [[Britský mandát Palestina|britského mandátu nad Palestinou]] zůstala Beerševa malým administrativním centrem.
 
[[Soubor:Beersheba, Turkish railway station 02.jpg|thumb|left|Turecká železniční stanice, v&nbsp;pozadí moderní výstavba]]
Beerševa se rychle rozrostla v malé město a během [[první světová válka|první světové války]] se stala strategickým bodem. V průběhu [[Britský mandát Palestina|britského mandátu nad Palestinou]] zůstala malým administrativním centrem. V roce 1947 byla, tehdy jako převážně arabské město, přiřčena, podle [[plán OSN na rozdělení Palestiny|plánu OSN na rozdělení Palestiny]], arabskému státu. Po [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|vyhlášení nezávislosti]] (14. května 1948), napadly armády sousedních arabských zemí Izrael a Beerševa se stala významným strategickým a logistickým bodem [[egypt]]ské invazní armády. Město bylo dobyto Izraelskými obrannými silami 21. října 1948 ve [[první arabsko-izraelská válka|válce za nezávislost]] při [[operace Jo'av|operaci Jo'av]] (respektive při její podčásti nazývané [[Operace Moše (1948)|Operace Moše]]) a od té doby zůstalo v izraelských rukách.
Podle [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|plánu OSN z roku 1947]] měla Beerševa připadnout budoucímu arabskému státu; během [[První arabsko-izraelská válka|války za nezávislost]] však Izraelci v říjnu 1948 Beerševu dobyli, když vytlačili [[egypt]]skou armádu, která ji obsadila v květnu 1948.
 
VOd 50. letechlet Izrael20. století procházela plánovitou vybudovalvýstavbou novév moderní město, v roce [[1970]] zde byla založena [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]]. Roku [[1973]] vzniklo [[Divadlo v Be'er Ševě]].<ref name="JVL Beer Sheba">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = BEERSHEBA
Řádek 65 ⟶ 63:
}}</ref> Od roku [[1990]] Beerševa zažívá výrazný nárůst obyvatel díky židovským imigrantům z bývalého SSSR.
 
Po dlouhou dobu zde nebyly žádné teroristické útoky, [[31. srpen|31. srpna]] [[2004]] bylo však ve dvou autobusech zabito 16 lidí,. kK útokům se přihlásilo hnutí [[Hamas]]. [[28. srpen|28. srpna]] [[2005]] byli sebevražedným atentátníkem na autobusovém nádraží vážně zraněni dva příslušníci ochranky.
 
[[Soubor:Beersheba, Court 01.jpg|thumb|Budova soudu ve čtvrti Merkaz Ezrachi]]