Sírachovec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (robot přidal: bar:Jesus Sirach (Buach)
fix linx
Řádek 1:
'''Kniha Sírachovcova''', zkráceně, ale nepřesně '''Sírachovec''', je jednou z [[deuterokanonický spis|deuterokanonických knih]] [[Starý zákon|Starého zákona]], v Českém ekumenickém překladu označován zkratkou "Sír". Původní hebrejský text, známý z [[Káhirské zlomky|Káhirských zlomků]], nesl název ''Moudrost Ješuy, syna Eleazara, syna Sírachova''. Alternativní latinský název, '''''Ecclesiasticus''''', doložený ve [[3. století]] církevním otcem [[Cyprianus|Cyprián]]em, označuje knihu používanou ve shromáždění (''Ecclesia'') - zvláště byla určena pro výuku [[katechumen]]ů, přičemž termín Ecclesiasticus byl používán církví pro označení knih, které nepatřily mezi knihy [[palestinský kánon|palestinského kánonu]].
 
== Autor, doba, text ==
 
Původním jazykem knihy byla [[hebrejština]], což svědčí o faktu, že autor musel pocházet z kruhu učenců. Kniha Sírachova vznikla v době, kdy hebrejštinu již nahradila [[aramejština]]. V těch dobách se hebrejština používala již jen jako bohoslužebný jazyk. Autorem byl ''[[Ješua ben Eleazar ben Sirach]]'' („potomek Sírachův“ nebo „syn Sírachův“, odtud „Sírachovec“), vzdělaný Žid žijící v diaspoře v [[Alexandrie|Alexandrii]] na přelomu 3. a [[2. století př. n. l.]] Byl to velmi vážený učitel a písař (hebrejsky „sofer“) ale i soudce, který se dostal do styku s mnoha jinými kulturami, především s řeckou, a snažil se zachovat židovské myšlení, tradici a víru v nových kulturních podmínkách, pod stále sílícím tlakem helénistické kultury, což se přímo odráží v textu knihy. Kniha byla Jošuovým vnukem (který nesl jeho jméno) přeložena do [[řečtina|řečtiny]] a publikována někdy po roce [[117 př. n. l.]] a v tomto překladu se dochovala. Hebrejský text byl po celá staletí ztracen. Mezi lety [[1896]] a [[1900]] byly nalezeny 4 hebrejské rukopisy z 10. až 12. století v káhirské [[Káhirská geniza|káhirské genize]] (rukopisy s verzemi A, B, C, D), v [[Ezdrášova synagoga|Ezdrášově synagoze]]. V roce [[1931]] byly nalezeny další rukopisy s verzí E a v roce [[1958]] a v roce [[1960]] další rukopisy B a C. Zlomek rukopisu F byl nalezen v roce [[1982]]. Zklomky byly nalezeny i v [[Kumrán]]u a [[Masada|Masadě]].
 
Řecký text se dochoval ve dvou málo odlišných verzích. Především tak jak jej známe ze Septuaginty (řecký překlad). Další verzi textu známe z Vulgaty (starolatinský překlad).