Odstředivá síla: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Reakce na dostředivou sílu: + ilustrace |
m →Reakce na dostředivou sílu: typo |
||
Řádek 5:
Těleso A, které se v inerciální vztažné soustavě pohybuje po zakřivené trajektorii, má [[dostředivé zrychlení]]. Podle druhého Newtonova zákona ([[zákon síly]]) musí být toto zrychlení způsobeno silou, kterou nějaké jiné těleso B působí na těleso A. Tato [[síla]] má stejný směr jako [[zrychlení]], to znamená do středu, a proto se nazývá dostředivou silou. Podle třetího Newtonova zákona ([[zákon akce a reakce|akce a reakce]]) musí také těleso B působit stejně velkou silou na těleso A, ale opačným směrem. To znamená, že tato reakce má směr od středu otáčení a lze ji označovat jako odstředivou sílu.
Příklad: [[průjezd obloukem]]. Aby [[železniční vůz|železniční vagon]] projel levotočivou zatáčku a nepokračoval v pohybu rovně ([[zákon setrvačnosti]]), musí na něj působit síla směrem doleva. Na železnici tuto dostředivou sílu zajišťují kolejnice a můžeme ji nazvat akcí. Zároveň s ní vzniká reakce, takže vagon působí na kolejnice stejně velkou silou, ale směrem doprava. Kdyby nebyly kolejnice dobře připevněné k Zemi, tato síla by s nimi pohnula. Míří směrem od středu, takže jí můžeme říkat odstředivá síla. Je to síla skutečná, ale působí na koleje, nikoli na jedoucí vagon. Nemá tedy význam sčítat ji se silami působícími na vagon. Situaci jsme popsali v inerciální vztažné soustavě spjaté se Zemí. V této soustavě není žádná odstředivá síla, která by působila na vagon
Velikost odstředivé síly <math>F_{\mathrm k}</math> působící na koleje je stejná jako velikost dostředivé síly <math>F_{\mathrm d}</math>, kterou působí koleje na vagon. To znamená
| |||