Právní moc: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 7162803 uživatele 194.213.41.2 (diskuse) zrušena
upřesnění
Řádek 7:
Konečnost pravomocného rozhodnutí je vnitřní procesní účinek, který se označuje jako ''formální právní moc'' a znamená, že dané rozhodnutí již nelze napadnout řádným [[Opravný prostředek|opravným prostředkem]]. Uvedená skutečnost musí nastat vůči všem účasníkům řízení, pokud i jen jeden z nich řádný opravný prostředek podat může, rozhodnutí právní moci zatím nenabývá.
 
Naopak závaznost a nezměnitelnost pravomocného rozhodnutí navenek je označována jako ''materiální právní moc''. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení (objektivní meze závaznosti), tak ohledně dotčených osob (subjektivní meze závaznosti). Jestliže bylo o určité věci pravomocně rozhodnuto, tak je takové rozhodnutí vůči účastníkům řízení a státním orgánům závazné. Výjimkou jsou např. rozhodnutí o osobním stavu v [[občanské soudní řízení|občanském soudním řízení]] (rozhodnutí o [[rozvod]]u nebo o neplatnosti [[manželství]], o [[osvojení]], o [[způsobilost k právním úkonům|způsobilosti k právním úkonům]], o zjištění [[otcovství]] nebo o [[prohlášení za mrtvého]]), nebo [[vykonatelnost|vykonatelná]] rozhodnutí [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], která jsou závazná pro každého. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout{{chybí zdroj}}, právní mocí nastává tzv. překážka věci rozsouzené (rozhodnuté) - ''res iudicata''. Pokud však jde o rozhodnutí nemeritorní, tzn. většinou v procesních otázkách, tato překážka neplatí.
 
Přes uvedený dvojí účinek právní moci je právní moc samozřejmě jen jedna, neboť oba tyto účinky nastávají současně.